Americký odvolací soud potvrdil rozsudek nad ruským obchodníkem se zbraněmi Viktorem Butem. Rus byl loni v dubnu poslán na 25 let do vězení za obchodování se zbraněmi, poskytování materiální pomoci teroristické skupině a kvůli spiknutí za účelem zabít občany USA. Moskva verdikt soudu ihned zkritizovala, celý případ je podle ní nespravedlivý a politicky motivovaný.
But se proti loňskému verdiktu odvolal a tvrdil, že se stal obětí pomsty ze strany americké justice. Soudci se ale shodli na tom, že chování prokuratury a americké vlády bylo odůvodněné, všeobecně rozšířené obavy, že But páchá trestnou činnost, tu totiž existovaly už dlouhá léta. "Vládní tažení proti Butovi nebylo nepřiměřené a nepředstavovalo pomstu," uvedli soudci ve zdůvodnění dnešního verdiktu.
But se uvedených trestných činů dopustil tím, že měl v úmyslu prodat zbraně kolumbijské levicové gerile Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) i s vědomím, že tyto zbraně budou použity proti Američanům. Prokuratura pro něj žádala doživotí, nakonec dostal nejnižší možný trest, 25 let. Ruské úřady zatím marně usilují o jeho vydání do Ruska, kde by si měl podle nich trest odpykat.
But, jenž si vysloužil přezdívku "obchodník se smrtí", všechna obvinění vždy popíral a tvrdil, že legálně provozoval nákladní leteckou dopravu. "Nikdy jsem nechtěl nikoho zabít, nikdy jsem nechtěl prodat zbraně," řekl u soudu těsně před vynesením loňského rozsudku.
Americké úřady ale tvrdí, že But se už od 90. let minulého století podílel na pašování zbraní a dodával je diktátorům a do konfliktních oblastí v Africe, Jižní Americe a na Blízkém východě. Podle zpráv médií But současně dodával humanitární pomoc do různých koutů světa a vozil příslušníky OSN do zemí zmítaných konflikty. Podle týdeníku The Economist a dalších médií se podílel i na zásobování Američanů v Afghánistánu a Iráku.
Butův osud se stal inspirací pro americký film z roku 2005 Obchodník se smrtí, kde dodavatele zbraní všeho druhu ztvárnil Nicolas Cage.
