Páteční útok na prezidenta Václava Klause v Chrastavě se obešel bez vážnějších následků, s největší pravděpodobností si ale vyžádá změnu práce jeho ochranky, která podle názoru expertů selhala. Ve Spojených státech se podobně změnil způsob ochrany amerických prezidentů po neúspěšném atentátu na prezidenta Ronalda Reagana na počátku 80. let minulého století.
Reagan byl 30. března 1981 americkým prezidentem pouhých deset týdnů, když ho při odchodu z washingtonského hotelu Hilton zasáhla střela útočníka Johna Hinckleyho do hrudi. Tehdy pětadvacetiletý syn texaského milionáře vystřelil šestkrát a zasáhl čtyři lidi - kromě prezidenta i jeho osobního tajemníka Jamese Bradyho, agenta tajné služby a policistu. Reaganovi byla během následné dvouhodinové operace vyjmuta kulka z levé plíce, jen kousek od srdce, a jeho stav se rychle lepšil. Brady však po útoku zůstal ochrnutý.
Prezidentova ochranka Secret Service tehdy dodržela všechny předepsané procedury, atentátu přesto nezabránila. Hinckley využil slabého místa v ochraně. V současnosti by se již do takové blízkosti amerického prezidenta nedostal. Na Reagana zaútočil, když vycházel z hotelu a chystal se nastoupit do své limuzíny. Agenti ochranky prezidenta okamžitě začali chránit svými těly, přesto nezabránili jeho vážnému zranění. Reagan se z něj ale úspěšně vyléčil.
Postupy Secret Service, jejichž přesná podoba je tajná, poté doznaly změn, připomenula loni stanice CNN. Příjezdy a odjezdy prezidenta nyní nejsou přístupné veřejnosti ani novinářům. Při odchodech z budov se často používá speciální stan, kterým americkým prezident prochází. Při pohybu šéfů Bílého domu na veřejnosti také ochranka mnohem pečlivěji než v minulosti prověřuje lidi v jeho bezprostředním okolí. Užívá přitom detektory kovu, takzvané magnetometry.
"Tehdy se nevyužívaly tolik jako nyní," řekl před časem deníku USA Today mluvčí Secret Service Edwin Donovan. "Nyní pro prezidenta a viceprezidenta zajišťujeme každý rok tisíce lokalit. Magnetometry prověřujeme tisíce lidí jak v Bílém domě, tak na každém místě, kam prezident nebo viceprezident cestují," dodal.
Ochranka má za úkol kolem prezidenta vytvořit bezpečnostní "bublinu" zahrnující 360 stupňů v každém směru - na zemi i ve vzduchu. Před každou cestou je v permanentním kontaktu s místními úřady a policií. "Pokud jsme svou práci udělali důkladně, pak jsme vzali v úvahu jakýkoliv teoretický incident a přijali příslušná preventivní opatření," uvedla dlouholetá zvláštní agentka Secret Service Laura Topolski.
Hlavně nepřemýšlet
Atentát na Reagana se podepsal i na výcviku ochranky. Agenti Secret Service nyní trénují zhruba dva z každých osm týdnů. Zaměřují se přitom například na rychlost reakcí. "Agenti by v akci neměli riskovat přemýšlení. Musejí jen jednat," řekl stanici CNN novinář Quentin Wilber, který o atentátu na Reagana napsal knihu.
Ochranka amerických prezidentů také od roku 1981 výrazně posílila. Zatímco tehdy měla 1550 zvláštních agentů, v současnosti je jich přes 4000. Secret Service má ale kromě ochrany amerických prezidentů a dalších politiků včetně kandidátů na prezidenta na starost vyšetřování finančních podvodů, například padělání.
Americké prezidenty oficiálně chrání od roku 1902. Již o rok dříve jí to ale neformálně uložil Kongres po zavraždění tehdejšího prezidenta Williama McKinleyho. Od té doby podlehl atentátu jediný šéf Bílého domu, a to John Fitzgerald Kennedy v Dallasu v roce 1963. Při ochraně americkým prezidentů bylo zraněno několik agentů Secret Service a jeden zemřel. Šlo o Leslieho Coffelta, který se stal obětí pokusu o atentát na prezidenta Harryho Trumana v roce 1950.
Secret Service si zakládá na vysoké profesionalitě, přesto se jí nevyhýbají skandály. V poslední době jich bylo několik. V roce 2009 přes ochranku pronikl do Bílého domu na státní večeři pořádanou prezidentem Obamou pro indického prezidenta Manmóhana Singha nepozvaný manželský pár a nedávno muselo opustit službu několik agentů kvůli tomu, že si před cestou prezidenta do Kolumbie letos v dubnu pozvali do hotelu prostitutky.
