Kanadští odstřelovači, kteří sloužili v Afghánistánu, jsou válkou méně traumatizovaní než ostatní vojáci. Vyplývá to ze studie ministerstva obrany v Ottawě.
O výsledcích studie informoval kanadský list The National Post. Oslovení odstřelovači uvedli, že mají pocit ospravedlnění při zabíjení nepřátel ohrožujících kanadské vojáky či afghánské civilisty. Většina z nich vykazuje vysokou míru spokojenosti se zvolenou kariérou a připustila, že práce pozitivně ovlivnila jejich životy.
Na rozdíl od ostatních vojáků však odstřelovače prý víc trápí konkrétní zkušenosti z boje, například pokud osobně viděli padnout členy vlastní jednotky.
Poznatky jsou součástí tříleté studie výzkumného útvaru kanadského ministerstva obrany. Poskytují spletitý a místy protichůdný obrázek elitních vojáků, jejichž úkolem je zabíjet nepřátele zpovzdálí.
„Na rozdíl od jiných vojáků, kteří mohou vlastní odpovědnost za zabíjení svalovat na plnění příkazů shora či ho ospravedlňovat tím, že jejich snahou bylo bitvu přežít, mají odstřelovači volnější ruku při posuzování, koho zabijí a koho nikoli," píše autor studie, vysloužilý podplukovník J. Peter Bradley.
V jejím rámci vyzpovídal devatenáct odstřelovačů, kteří sloužili v Afghánistánu a zpátky v Kanadě jsou už nejméně půl roku. Většina z nich někoho osobně zastřelila, podotýká list.
Bradley upozorňuje, že obyčejní vojáci zpočátku typicky zažívají pocity euforie po zabití nepřátele v bitvě. Většina z nich později cítí výčitky a ve třetí fázi se pokoušejí svůj čin nějak odůvodnit. Jde však o proces, který může vojáky sužovat po zbytek života.
Oslovení odstřelovači však výčitky najevo nedávají, přičemž jedna třetina říká, že žádné pocity ze zabíjení nemá, neboť jen dělali svou práci. Bradley nicméně připouští, že vyzpovídaný vzorek odstřelovačů byl relativně malý. K utvoření dalekosáhlých závěrů je zapotřebí provést obsáhlejší studii.
