Zákon z roku 2002 umožňuje prezidentovi poslat ozbrojené jednotky do Haagu na záchranu amerických vojáků obviněných z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu (MTS). Nizozemci teď vzkazují Obamovi, že pokud chce udělat gesto, kterým by se distancoval od Bushe, má zákon zrušit.
První rok války proti teroru byl i rokem formování nového mezinárodního soudu. Opatření, které mělo ochránit americké vojáky, viděli Holanďané, oddaní spojenci USA, jako zbytečnou provokaci, absurdní příklad zahraniční politiky, která staví na principu "s námi nebo proti nám," píše nizozemský zpravodaj amerického deníku Christian Science Monitor.
Zákon stále platí. Formálně se jmenuje Zákon o ochraně amerických jednotek, v Nizozemí je ale široce známý jako Zákon o invazi do Haagu.
Spojené státy podle něj mohou poslat po zuby ozbrojená komanda, přiletět přes tulipánová pole a větrné mlýny do města, které je téměř synonymem pro mezinárodní právo, a osvobodit tam jakékoli americké vojáky.
Nizozemci se většinou k opatření staví jako k žertu, tak trochu kovbojské americké provokaci. Ale rozhodně věří, že pokud se Obama chce distancovat od předchozí vlády a nějak symbolicky ukázat, že změnu v zahraniční politice myslí vážně, měl by odvolat Zákon o invazi.
Představitel nizozemského ministerstva spravedlnosti řekl: "Nechtěl bych zveličovat, jak vážně to bereme, ale je to rozhodně bizarní symbol."
V roce 2002 napsal diplomat Harold DeWitt svým kolegům: "Jsme nanejvýš znepokojeni zprávami o blížící se invazi do Nizozemí. Naše vojsko je v pohotovosti. Ocenili bychom, pokud byste okamžitě předali jakékoli informace o načasování invaze, jež se k vám dostanou. Rád bych před jakoukoli invazí uvědomil své nadřízené."
Zákon byl schválen mezi invazí do Afghánistánu a počátkem války v Iráku. Pentagon se obával, že nevyzkoušený soud by mohl kdekoli začít zatýkat americké vojáky.
Soud byl založen na konci devadesátých let; v reakci na zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálůjakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní tribunál pro Rwandu (1994). Stálý soudní dvůr má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny. Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.
Fungovat začal, když jeho založení ratifikovalo šedesát států, tedy v polovině roku 2002. Česká republika je mimochodem jediným státem Evropské unie, který tak dosud neučinil.
Bill Clinton sice v roce 2000 smlouvu podepsal, ale USA ji nikdy neratifikovaly a George W. Bush odvolal i její podpis.
Bushova administrativa argumentovala, že vzhledem k tomu, že smlouva by potencionálně vystavila americké občany soudu, který není nikomu odpovědný, a proto odporuje americké ústavě.
Barack Obama nikdy neřekl, že USA by měly smlouvu o MTS schválit, ale vyhlásil, že "Spojené státy by měli s vyšetřovateli MTS spolupracovat způsobem, který by reflektoval americkou suverenitu a pomáhal národní bezpečnosti."
Právníci se domnívají, že argument pro Zákon o invazi Haagu byl vždy slabý. Podle základních pravidel MTS není možné, aby jeho prokuratura obvinila americké občany z válečných zločinů, pokud budou Spojené státy ochotné vyšetřovat je.
Žádní američtí vojáci nikdy nebyli obviněni, v případech jako je týrání iráckých vězňů v Abú Ghrajb ukázala ochotu vyšetřovat sama americká armáda.
"Holanďany Bushův zákon trochu urazil. Považujeme Haag za právní metropoli světa a náš hlavní spojenec nás nejen ohrožoval, ale zkusil nás i vydírat," říká Max van Weezl, nizozemský publicista. "Pokud Obama zákon odvolá, budeme si myslet, že Američané začínají být zase o trochu normálnější."
Foto: AP, geschiedenis.nl, Reuters a Profimedia
