OSN přijala rezoluci proti šíření jaderných zbraní

Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala americký návrh rezoluce proti šíření jaderných zbraní. Na jejím jednání to oznámil americký prezident Barack Obama, který radě předsedá jako vůbec první prezident Spojených států. Obama připomněl, že usnesení odráží principy, které představil ve svém dubnovém projevu v Praze.

Rezoluce vyzývá všechny země, aby se snažily zastavit šíření jaderných zbraní, urychlily jaderné odzbrojení a snížili riziko „nukleárního terorismu". Nezmiňuje konkrétní státy, ale odvolává se na rezoluce odsuzující jaderný program Íránu a Severní Koreje.

ČTĚTE TAKÉ: Svět bez jaderných zbraní: Obamův sen nebo realita?
                       Obamovo dilema, co s Íránem? Žádná možnost není dobrá
                       Čína čeká s jaderným odzbrojením na USA a Rusko

"Tato historická rezoluce, kterou jsme právě přijali, obsahuje náš společný závazek směřovat ke světu bez jaderných zbraní," řekl Obama po hlasování.

Obama dále uvedl, že svět bude usilovat o to, aby do čtyř let dostal pod kontrolu všechny citlivé jaderné materiály. Ve svém krátkém projevu sice nejmenoval Severní Koreu a Írán, jejichž jaderné programy jsou v posledních letech zdrojem mezinárodního napětí, zvýšené úsilí americké diplomacie zamezit šíření jaderných zbraní se ale týká právě těchto zemí.

Patnáctičlenná rada, která se teprve popáté od založení OSN v roce 1945 sešla na úrovni prezidentů a premiérů, chce dát důrazný politický podnět dlouho stagnujícímu úsilí o posun ke světu bez jaderných zbraní a hledat širší shodu v boji proti šíření těchto zbraní. Je to vůbec poprvé, co radě předsedal americký prezident.

Obama považuje přijetí rezoluce Radou bezpečnosti za potvrzení své jaderné agendy, kterou nastínil právě v dubnovém projevu v Praze. Před Pražským hradem tehdy veřejně vyhlásil svůj závazek vytvořit svět bez jaderných zbraní.

Vyzval Rusko ke společnému omezení jaderného arzenálu a zdůraznil potřebu přijetí dohody zakazující jakékoli jaderné zkoušky, vytvoření mezinárodní palivové banky, jež by lépe střežila jaderný materiál, a zahájení rozhovorů o nové dohodě, jež by "ověřila" ukončení produkce štěpných materiálů používaných k výrobě jaderných zbraní.

ČTĚTE TAKÉ: Jak se likviduje atomová bomba a jak se to hlídá

Důrazně také podpořil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970, která vyžaduje od signatářů neusilovat o získání nukleárních zbraní výměnou za závazek pěti světových velmocí vlastnících tyto zbraně, že budou usilovat o jaderné odzbrojení. Země nevlastnící nukleární zbraně mají zaručený přístup k "mírové" jaderné technologii sloužící k výrobě energie.

Vůbec první výhradní schůzka

Všechna tato opatření jsou zahrnuta v návrhu rezoluce, kterou dnes RB OSN odhlasovala. Její text mimo jiné vyzývá všechny země, které dosud nepodepsaly NPT, aby tak učinily.

Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti se koná v druhý den všeobecné rozpravy 64. zasedání Valného shromáždění OSN. Vůbec poprvé bylo věnováno výhradně nešíření jaderných zbraní. Všech pět stálých členů RB OSN - USA, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie - disponuje jadernými zbraněmi.

Dalšími "jadernými státy" jsou Pákistán a Indie, které NPT nepodepsaly. Předpokládá se také, že jadernými zbraněmi disponuje Izrael, který to nikdy nepotvrdil ani nevyvrátil. KLDR odstoupila od NPT v roce 2003 a poté uskutečnila dva jaderné testy - v roce 2006 a na jaře letošního roku.

Foto: ČTK/AP, Reuters