Pentagon vyvíjí <span>bomby s menším rizikem</span> pro civilisty

Zahraničí
8. 7. 2008 07:45
Jedna z tisíců bezejmenných obětí nevybuchlé bomby.
Jedna z tisíců bezejmenných obětí nevybuchlé bomby.

Demontáž kazetové bomby.Americký Pentagon se pod sílícím mezinárodním tlakem rozhodl vyvinout kazetové bomby, které budou představovat menší riziko pro civilní obyvatele. Na základě třístránkového dokumentu podepsaného americkým ministrem obrany Robertem Gatesem musí po roce 2018 vybuchovat více než 99 procent malých náloží, které jsou součástí každé bomby.

Dokument nicméně hájí používání kazetových bomb jako účinné zbraně, která "poskytuje nesporné výhody proti široké škále cílů a může vést k menším vedlejším škodám", než jiné zbraně. Závěrem uvádí, že "paušální eliminace kazetové munice je nepřijatelná" a velitelé ji budou nadále používat v souladu se zákonem a mezinárodními dohodami "v zájmu minimalizování jejich dopadu na civilní populaci".

Kazetové bomby se otevřou nad zemí a na velkém prostoru rozptýlí stovky malých náloží. Část z nich po dopadu nevybuchne a vytvoří tak de facto minové pole, které ještě dlouhá léta zraňuje a zabíjí civilisty. Pokud po dopadu na zem vybuchne většina náloží, sníží se riziko zabití nebo vážného zranění nevinných lidí, kteří nálož náhodou odpálí.

Jedna z tisíců bezejmenných obětí nevybuchlé bomby.Odborníci ovšem zpochybňují, zda je možné vyvinout bombu s požadovanou výbušností 99 procent. Tohoto výsledku je podle nich možné dosáhnout v kontrolovaných laboratorních podmínkách, ale v nekontrolovatelném prostředí, například při dopadu do měkkého terénu nebo do větví stromu, může stejně zůstat část náloží nevybuchlých.

Nový plán amerického ministerstva obrany přichází měsíc poté, co se 111 zemí - včetně klíčových partnerů USA v NATO - shodlo na dohodě zakazující veškeré současné druhy tříštivé munice. Dohoda, která bude předložena k podpisu v prosinci v norském Oslu, požaduje, aby všechny zásoby byly zničeny během následujících osmi let.

Kritici si stěžují, že Pentagon se zdráhá vyřadit kazetové bomby ze svého inventáře. USA rozhovory o zákazu této munice, které se konaly letos v květnu v irském Dublinu, bojkotovaly; stejně jako Rusko, Čína, Izrael, Indie a Pákistán. Tyto země patří k největším producentům kazetových bomb a vynášejí jejich vojenský přínos.

Podle zprávy amerického Kongresu USA shodily více než 1200 kazetových bomb - obsahujících téměř čtvrt milionu malých náloží - na Afghánistán během války v letech 2001 až 2002. Během prvních tří týdnů války v Iráku shodily americké a britské síly zhruba 13 tisíc těchto bomb, z nichž na irácké území dopadlo více než 1,8 milionu malých náloží.

Foto: archiv

Autor: ČTK

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ