Osobní charizma a téměř neomezené finanční prostředky dělají ze současného prezidenta Dominikánské republiky jasného favorita dnešních prezidentských voleb. Leonel Fernández Reyna, jenž právě končí své druhé volební období, je pro své znovuzvolení schopen udělat možné i nemožné.
Slovní hříčka s jeho křestním jménem „Leon" (ve španělštině lev), která byla hojně využívána během předvolební kampaně jako symbol jeho nadřazenosti i náskoku před ostatními prezidentskými kandidáty, začala být více než aktuální zejména v posledních měsících a týdnech, kdy praktiky „krále zvířat" začaly vyvolávat vlnu nevole i mezi jeho přívrženci.
Preference současné hlavy státu se začaly propadat.
V posledních měsících to na ostrovní politické scéně začalo vypadat jako v Evropě na konci fotbalové sezony. Přestupy známých politiků a činitelů nebraly konce a měly jednoho společného jmenovatele.
Všechny bez výjimky posilovaly jen stranu vládnoucí, tedy „Leonelovu", Liberální stranu (PLD).
Milionové částky létaly vzduchem a měly za úkol jediné. Získat co nejvíce malých stran pro volební alianci a za druhé co nejvíce oslabit v anketách na třetím místě figurující stranu „červených", která v případě slušného umístění u volebních uren mohla rozhodnout o tom, kdo se nakonec stane celkovým vítězem.
O peníze nouze nebyla, neboť nejenže „Leonel" letos disponuje historicky nejvyšším státním rozpočtem (v přepočtu asi 150 miliard korun, což je více než dvojnásobek, než měl k dispozici před čtyřmi roky jeho předchůdce), ale využívá ho tak, jak sám uzná za vhodné.
Tunel do státního rozpočtu
Ze státní kasy tajně platil přes dva roky přes 600 tisíc členů a příznivců své strany, kteří si chodili každý měsíc pro svůj šek, aniž by kdekoliv pracovali, což bylo předmětem jednoho z posledních politických skandálů a jeden z důvodů propadů jeho kandidatury.
Z peněz daňových poplatníků financoval také i svůj vlastní sen: mít v hlavním městě Santo Domingu jako první v Karibiku podzemní dráhu, metro. Na stavbu patnáct kilometrů dlouhé trati vyčlenil ze státního rozpočtu od roku 2005 tolik finančních prostředků, že celková suma každý měsíc převyšovala částku určenou šesti ministerstvům dohromady.
Mezi nimi školství, kultury, sportu a veřejného zdravotnictví. Stavba, která nevyřeší dopravní problémy přelidněného třímilionového města a jež přímo přinese užitek asi jen dvěma stům tisíc obyvatel z celého státu, již byla přesto téměř dokončena.
Zatím bylo metro otevřeno jen na dva dny, aby pan prezident mohl před celou zemí dokázat, že plní své slovo, pak bylo opět zavřeno a zprovozněno bude nejspíše až ke konci roku. Každoroční dotace na jeho provoz pak vytáhnou ze státního rozpočtu téměř 2 miliardy korun,
Celé „veledílo" je prezentováno jako jeho osobní příspěvek k rozvoji země, kde je přes 1,5 milionu analfabetů a kde až dvanáctihodinové každodenní výpadky elektřiny na většině území státu nevyřešil ani během dvou dosavadních mandátů.
Dotace do voleb, pak daňová reforma?
„Leonel", obyvateli Dominikánské republiky familiárně nazývaný jen křestním jménem, postavil svou nynější kandidaturu na tom, jak úspěšně dokázal vyvést zemi z jedné z největších ekonomických krizí, která zemi postihla v letech 2003 a 2004.
Během svého současného mandátu uskutečnil již tři daňové reformy, které postihly nejen střední vrstvu, ale negativním dopadem na spotřebitelské ceny pak i většinu chudých Dominikánců.
Jako by toto nestačilo, v uplynulých týdnech se opakuje přesně tatáž situace jako před čtyřmi lety. Krátce před volbami ceny spotřebitelských výrobků a zejména potravin jdou znovu a prudce nahoru.
A jak se říká: Dominikánci volí především žaludkem. Nebo-li, kdo jim dá najíst a udrží je spokojené, má vyhráno. A to je přesně to, co se dosavadnímu „králi dominikánské politické džungle" i přes všechno úsilí nepodařilo.
V nejnepříhodnějším okamžiku se ukazuje, že v ekonomické otázce si počínal přesně tak diletantsky jako předchozí vůdce národa a rozhazoval z „erárního", kam neměl. A tak nyní dva týdny před volbami obchází supermarkety a kontroluje ceny základních produktů, jako rýže, chléb, olej, kuřecí maso atd., které nařídil tři týdny před volbami administrativně snížit.
Rozdíl mezi tržní cenou a tou nadiktovanou shora pak dostanou majitelé obchodů a velkoprodejen potravin zaplacenu státem. Jak? To zatím nikdo neví. Formou dalších státních dotací záplatuje i další problémy, které by ho mohly ohrozit u volebních uren.
Dnes ze státní kasy, na „dorovnání cen", dostávají dotace nejen pekaři, aby si rohlíky udržely stejnou cenu jako před čtyřmi lety, ale také výrobci mléka, chovatelé brojlerů a producenti vajíček.
Syndikáty dopravců dostávají od státu příděly nafty zdarma, aby nezvedaly jízdné, a dokonce týden před volbami byly uměle zmrazeny i v celém světě rostoucí ceny pohonných hmot, zde poprvé od doby, co se používá každotýdenní aktualizace jejich cen.
Spadne "fialový lev" do vlastní pasti?
Nehledě na to, že on sám se objeví na kandidátce ještě dalšího tuctu politických stran z celkového počtu 22, že jeho strana investuje do reklamy a propagandy dvojnásobek financí než všechny ostatní strany dohromady a že jejich vedoucím činitelům nechala státní správa odposlouchávat telefonické hovory, dokonce na základě soudního příkazu, nemusí mít nakonec vysoká lví hra úspěch.
V dokonala nastražené volební pasti může skončit někdo jiný než kořist, na kterou byla původně nastražena...
Tři hlavní barvy bojují o křeslo prezidenta Leonel Fernández Reyna reprezentuje „fialovou", Dominikánskou liberální stranu (PLD). Do vysoké politiky vstoupil ihned po studiu práv a v čele státu stál již ve dvou obdobích 1996-2000 a 2004-2008. První období v roce 2000 pro něho neskončilo u květnových volebních uren příliš šťastně a nastartované změny v ekonomice, především privatizace velkých státních podniků, nebyla úplně dokončena. |
V roce 2004 však vyhrává hned v prvním kole, a to zejména díky katastrofální ekonomické politice svého předchůdce Hipólita Mejíi, který byl kandidátem „bílé" Dominikánské revoluční strany (PRD) a která má dnes na kandidátce miliardáře Miguela Vargase Maldonada, který ve státní sféře zastával několik funkcí, mimo jiné i ministerský post v roce 2000-2004. Tím, kdo pravděpodobně v případném druhém kole voleb rozhodne o celkovém vítězi, je strana „červená", sociálněkřesťanská, v čele se svým vůdcem Amablem Aristym. Na ni byly namířeny všechny útoky ze strany vládnoucí ve snaze ji natolik rozložit, aby ve volbách získala pokud možno co nejméně hlasů. Martin Zarek, Santo Domingo
Foto: Elleciones Dominicanas a Profimedia
