Pouhá třetina Američanů (31 procent) podporuje snížení amerického jaderného arzenálu; to přitom předpokládá nová smlouva o omezení strategických zbraní, kterou ve čtvrtek v Praze podepsali prezidenti Ruska a Spojených států Dmitrij Medveděv a Barack Obama.
Naopak plných 53 procent je proti takovémuto omezování a 16 procent je nerozhodnutých. Vyplývá to z nového průzkumu výzkumného ústavu Rasmussen, o němž dnes informuje internetové vydání listu Los Angeles Times.
Třiaosmdesát procent respondentů považuje jaderný zbrojní arzenál za alespoň trochu důležitý pro americkou národní bezpečnost a 56 procent z nich se domnívá, že je pro USA velmi významný. Jeho význam pro národní bezpečnost neuznává jen 14 procent hlasujících v průzkumu.
Pouze 31 procent respondentů v průzkumu také uvedlo, že věří Rusům, že své sliby obsažené v nové dohodě splní. Dotázaní nejsou přesvědčeni ani o tom, že by se rusko-americká odzbrojovací smlouva mohla stát inspirací pro ostatní státy ke snižování počtu svých atomových zbraní v reakci na akce podnikané v tomto ohledu Washingtonem. Takovou možnost připouští jen 38 procent účastníků průzkumu, 54 procent ji vylučuje jako nepravděpodobnou.
ČTĚTE TAKÉ: Palinová: Obama si říká o ránu pěstí
Obama a Medveděv v Praze. Symbolické mámení
Velká část Američanů - 45 procent - se shoduje s ministrem obrany Robertem Gatesem v kritice Obamova rozhodnutí zastavit vývoj nových atomových zbraní, zatímco 34 procent z nich s plány demokratického prezidenta souhlasí. Zhruba pětina nedokáže určit, který postup by byl nejlepší.
V nové jaderné strategii, zveřejněné dva dny před pražským podpisem nové smlouvy s Ruskem, se Spojené státy kromě snižování svého atomového arzenálu a ukončení vývoje nových atomových zbraní též zavazují nepoužít nukleární zbraně proti nejaderným státům, které dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Nukleární útok by těmto zemím nehrozil, ani kdyby napadly Američany biologickými či chemickými zbraněmi nebo ochromily USA rozsáhlým kybernetickým útokem.
S tímto závazkem nesouhlasí 55 procent účastníků Rasmussenova průzkumu, čtvrtina je v této záležitosti na straně prezidenta.
Třiačtyřicet procent dotázaných považuje prezidentovo řešení otázek národní bezpečnosti za dobré či skvělé, zatímco 38 procent vidí jeho počínání v této oblasti jako špatné. Za poslední tři roky se také nejméně lidí domnívá, že jsou Spojené státy dnes bezpečnější, než tomu bylo před teroristickými útoky na New York a Washington 11. září 2001.
Foto: Graphic News a Pentagon
