Spojené státy si připomínají 50. výročí slavného projevu černošského bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga o rasové rovnoprávnosti. V rámci výročí přednesl řeč prezident Barack Obama a po celé zemi se rozeznily zvony.
Sen Martina Luthera Kinga změnil Ameriku, prohlásil dnes prezident Barack Obama při oslavě 50. výročí slavného Kingova projevu začínajícího slovy "I Have a Dream" (Mám sen). U Lincolnova památníku ve Washingtonu, kde s projevy před Obamou vystoupili také exprezidenti Jimmy Carter a Bill Clinton, se shromaždily desetitisíce lidí včetně pamětníků tehdejších událostí či Kingových příbuzných.
Téměř na minutu přesně padesát let od chvíle, kdy bojovník za rasovou rovnoprávnost a nositel Nobelovy ceny za mír pronesl svou slavnou řeč, promluvil Obama. "(Tehdy) existovaly páry, které se milovaly, ale nemohly se vzít. Vojáci, kteří za hranicemi bojovali za svobodu, ale doma žádnou nenacházeli," vypočítával Obama těžkou situaci menšin v Kingově době. "Amerika se změnila pro vás i pro mě," prohlásil prezident a vyjádřil za to dík Kingovi a dalším bojovníkům za lidská práva.
Kingův šestnáctiminutový částečně improvizovaný projev popisoval představy o společnosti, v níž by neexistovaly rasové rozdíly. Černošský aktivista jej pronesl dva roky před tím, než afroamerické obyvatelstvo USA získalo volební právo. Kingova řeč byla součástí Pochodu za práci a svobodu, jehož se před 50 lety zúčastnilo čtvrt milionu lidí.
Obama na veřejnosti o rasových otázkách příliš často nemluví, v projevu však vypočítal pozitivní změny i oblasti, v nichž rasová diskriminace stále omezuje lidskou svobodu. Změnily se zákony, změnily se parlamenty, dokonce i Bílý dům se změnil, pronesl Obama a dal sám sebe v roli prvního černošského prezidenta za příklad zásadní proměny americké společnosti. Na druhou stranu podle něj stále přetrvává například ekonomická diskriminace menšin.
Obama přiznal, že Martin Luther King je jedním ze dvou lidí, které v americké historii obdivuje úplně nejvíce - tou druhou osobností je prezident Abraham Lincoln.
Demokratický prezident z 90. let Clinton před Obamovou řečí zdůraznil, že navzdory všem nedokonalostem dnešní Ameriky jsou základní rozdíly mezi dobou Kingovou a současností obrovské. "Za naše politické přesvědčení už nám nehrozí bití, lynčování či zastřelení," prohlásil Clinton.
Oslav se zúčastnila i řada lidí, kteří na stejném místě před půlstoletím vyslechli Kingův projev a pochodovali za rovná práva a práci pro černochy. Odkaz černošského bojovníka si přišla připomenout i jeho neteř Alveda Kingová. "Lidé dokazují, že ten sen není mrtev. Nejdůležitější věc je láska," řekla deníku The New York Times.
Těsně před Obamovým projevem se ve 21 hodin SELČ rozezněly na mnoha místech po celých Spojených státech zvony jako symbol Kingových slov ze závěru projevu: "Nechte svobodu zvonit".
| Martin Luther King - ikona boje za svobodu |
|
Kazatel Martin Luther King je považován za nejvýznamnějšího bojovníka za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA. Pět let po svém slavném projevu zemřel na následky atentátu, jeho myšlenky a hnutí za rovnoprávnost již ale nebylo možné zastavit. King nastínil USA bez rasových předsudků: "Mám sen, že mé čtyři děti budou jednoho dne žít ve společnosti, v níž nebudou posuzovány podle barvy kůže, nýbrž podle svého charakteru." V roce 1964 prezident Lyndon Johnson podepsal zákon, který zakazoval diskriminaci v zaměstnání a vzdělání, o rok později byl pak přijat zákon o volebním právu, jímž byla diskriminační opatření také odstraněna.
|
