Stejně jako v devadesátých letech minulého století se můj známý Rafael pustil do rekonstrukce lokálu v průčelí svého domu, aby tam otevřel kavárnu.
Vláda opět vydala povolení k otevírání soukromých podniků, což mnoho Kubánců naplňuje nadějí. Předchozí zkušenost v nich zanechala hořkou pachuť - devadesát procent živnostníků bylo tenkrát zlikvidováno neustálými kontrolami a vysokými daněmi, kvůli kterým musel Rafael celých deset let se zármutkem sledovat, jak jeho podnikání upadá.
Časem uragány poškodily střechu a on z nedostatku financí prodal krytinu, dřez, mříže, dlažbu i elektroinstalaci. Zbytek zarostl trávou a mechem. Nyní majitel svému lokálu opět dává novou tvář. Připojil dřez, svářeč už mu na dveře a okna upevňuje mříže, pak přijde na řadu střecha.
Rafaelova manželka Flor se stará o domácnost a díky svému vykládání tarotových karet hradí také investice do kavárny. Flor má rozsáhlou klientelu v Jaimanitas, Santa Fe i ve vesnicích vzdálených od Havany a u jejích dveří se denně zastavují desítky lidí, aby jim vyjevila jejich budoucnost.
Během návštěvy, která přijde na 1 kubánské konvertibilní peso (CUC), kartářka čte čáru života, věští budoucnost a radí, jak ji vylepšit, informuje klienty o jejich celkovém zdravotním stavu, předpovídá odjezdy z Kuby a pomáhá je realizovat, pomáhá lidem najít lásku, obnovit ztracený vztah, získat dobrou práci a zlepšit jejich život.
Pokud je záměr komunistické vlády docílit hospodářského otevření míněn vážně a není jen dalším podvodem, na který by naletěl, Rafael pevně věří, že se mu podnikání bude dařit a splní se tak jeho životní sen vést poklidný život a živit se prodáváním pizzy, pirohů, chlebíčků, kávy, limonády a džusů, a to i za cenu toho, že by Flor přišla o zákazníky.
Protože další neodvratná otevírání vyřeší některé z problémů, které dnes Kubánce tíží.
