Kubánská vláda se snaží zavádět hospodářské reformy a chce zintenzivnit pátrání po ropě před svými břehy. Vrtat se má právě v Mexickém zálivu, kde nedávno firma BP způsobila velkou ekologickou katastrofu. Americké firmy nyní nesmějí v zálivu těžit.
A zlobí je, že by jim kšefty s černým zlatem mohli vyfouknout komunisté z "ostrova svobody".
Když se socialistické země hospodářsky otevírají, znamená to zpravidla možnost vydělat slušné peníze pro kapitalistické země. V případě Kuby a USA to ale kvůli letitému hospodářskému embargu neplatí. Anebo jen velmi omezeně. Vláda v Havaně chce nyní urychlit hledání ropy ve svých pobřežních vodách. Pouhých 80 kilometrů od břehů Floridy.
A USA na tom nejen nevydělají, ale Washingtonu to může způsobit jen další problémy.
Po explozi a následné katastrofě na ropné plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu zapověděl americký prezident Barack Obama vrty v oblasti ve vodách hraničících s USA. Hodně lidí se bude nyní Bílého domu ptát, proč my tam ropu těžit nemůžeme, zatímco Kubánci ano, varoval tento týden na energetické konferenci Kalifornii expert na energetiku Jorge Piñón, někdejší vysoce postavený pracovník firem Shell, Amoco a BP.
Trnem v oku je americké vládě i to, jak se Kuba odstává k technice potřebné k vrtům. Zatímco od amerických firem i kvůli embargu získat nemůže, spolupracuje Havana se španělským koncernem Repsol YPF. Firma postavila speciální vrtnou plošinu určenou jen pro Kubu. Vládcům v Havaně nadbíhají také zkušení těžaři z Norska.
Podle experta Piñóna ale Kubánci využívají zvláštní bezpečnostní zařízení BOP (Blow-Out Preventer), které má chránit před nekontrolovaným únikem plynů a jež je sestrojené na základě americké technologie. Toto zařízení o váze až 450 tun na platformě Deepwater Horizon fatálně selhalo.
Kdyby se totéž stalo španělskému Repsolu, nemohl by kvůli embargu požádat subjekty z USA o technickou pomoc, tvrdí Piñón. Musel by ji hledat jinde. Žádá proto o vytvoření společné strategie těžařských firem, jež pracují pro Kubu v Mexickém zálivu, s americkou vládou.
K břehům Kuby nyní míří ropná plošina Scarabeo 9 postavená s pomocí čínské technologie. Platforma dorazí do cíle letos v září nebo říjnu a má být schopna těžit ropu z hloubky až 3650 metrů, uvádí Piñón.
Vláda v Havaně spojuje těžbu ropy u svých břehů s nemalými nadějemi na oživení ekonomiky, jež různé studie opakovaně přiživují, či naopak tlumí. Repsol začal hledat ropu v kubánských vodách už roku 2004. Experti počítají s tím, že pokud španělská firma narazí na lukrativní ložiska, přiláká to okamžitě i další firmy.
Havana odhaduje ropné zásoby na otevřeném moři na 20 miliard barelů. Americké úřady hovoří o zhruba jen čtvrtinovém objemu.
"Ropná horečka" kubánského vedení zasáhla už i Nory. Skandinávci chtějí Kubáncům při pátrání po ropě pomoci. Norská vicepremiérka Ingrid Fiskaaová při nedávné návštěvě Havany prohlásila, že obě země se chtějí podělit o zkušenosti s vrtnými technologiemi a tím, jak zacházet s ropnými nalezišti.
