V pomyslném souboji o nástupnictví po současné šéfce americké diplomacie Hillary Clintonové je stále větší favoritkou velvyslankyně Spojených států při Organizaci spojených národů Susan Riceová. Původně se zdálo, že pro ni bude velkou překážkou odpor opozičních republikánů, jeho intenzita ale v poslední době výrazně polevila.
Riceová ji měla včera navíc možnost dále zmírnit, když se v Senátu sešla se svými největšími kritiky.
V jejich čele je vlivný republikánský senátor a bývalý kandidát na prezidenta John McCain. Stejně jako ostatní členové jeho strany velvyslankyni vytýká zejména její vyjádření krátce po zářijovém útoku na americký konzulát ve východolibyjském městě Benghází. Riceová tehdy vystoupila hned v několika nedělních televizních pořadech.
Incident označila za spontánní výsledek hněvu věřících vyvolaného protimuslimským videem natočeným ve Spojených státech.
Později ale vyšlo najevo, že to není pravda a že útok, který skončil smrtí čtyř Američanů včetně velvyslance Christophera Stevense, byl promyšlenou akcí teroristů. Republikáni kvůli tomu administrativu prezidenta Baracka Obamy v předvolební kampani ostře kritizovali. Obviňovali ji ze snahy ututlat nepříjemný incident před volbami. Riceová se přitom stala jedním z jejich hlavních terčů.
McCain, který byl jejím nejhlasitějším kritikem, se ještě minulý týden nechal slyšet, že velvyslankyně kvůli Benghází není dostatečně kvalifikovaná pro úřad ministryně zahraničí.
Spekuluje se, že za jeho odporem vůči Riceové přitom byla i snaha podpořit demokratického šéfa senátního zahraničního výboru a svého přítele Johna Kerryho, který rovněž patří mezi kandidáty na nového šéfa americké diplomacie.
O víkendu ale McCain dal najevo, že svůj odmítavý postoj je ochoten změnit. "Každému je třeba dát možnost vysvětlit minulé pozice a činy. Rád si s ní tyto problémy proberu," odpověděl na otázku, zda by něco mohlo změnit jeho odpor vůči Riceové. Podobně se vyjádřili i další důležití republikáni.
K vyčištění ovzduší přispěla skutečnost, že velvyslankyně ve svých televizních vystoupeních vycházela z podkladů upravených zpravodajskými službami, které se nejprve rozhodly některé informace nezveřejňovat.
Osmačtyřicetiletá Riceová se tak přiblížila vedoucí pozici na ministerstvu zahraničí. Neznamená to ale, že by měla zcela vyhráno. Republikáni zdůrazňují, že pokud ji Obama nominuje, hodlají ji kvůli Benghází vystavit nepříjemným otázkám. Všeobecně se přesto očekává, že by si její nominaci nedovolili zablokovat.
Riceová v americké zahraniční politice působí od roku 1993. Začala za prezidenta Billa Clintona jako řadový zaměstnanec Národní bezpečnostní rady.
Poté zažila rychlý kariérní vzestup a v roce 2009 se stala americkou velvyslankyní při OSN podobně jako vůbec první americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová.
S jinou svou případnou předchůdkyní v úřadu, republikánkou Condoleezzou Riceovou má zase shodné příjmení.
