Nacistická persekuční síť byla ještě rozsáhlejší, než se kdy myslelo. Podle první světové encyklopedie táborů smrti, která vychází ve Spojených státech, ji tvořilo zhruba 20 tisíc zařízení po celé Evropě.
Historici washingtonského Muzea holocaustu se pokusili sepsat všechny věznice a místa, kde nacistický režim připravoval v letech 1933-1945 lidi o život. "Očekávali seznam pěti až sedmi tisíc míst," říká ředitel projektu Geoffrey Megargee. "Jejich počet však stále rostl a nyní jsme na celkovém čísle pohybujícím se okolo dvaceti tisíc," vysvětlil po vydání prvního ze sedmi dílů Encyklopedie táborů a ghett, 1933-1945.
Na 1700 stranách se první díl vrací k začátkům německého represivního režimu po příchodu Hitlera k moci v roce 1933. Během jednoho roku svěřili nacisté do rukou jednotek SS či policie více než stovku táborů "určených k věznění nebo mučení skutečných nebo předpokládaných nepřátel režimu", stojí v úvodu encyklopedie.
Na konci druhé světové války měla síť svá chapadla po celé Evropě. Kolaborantské státy "od Francie po Rumunsko, od Norska k Itálii" zřídily podle autorů publikace své vlastní tábory.
Systém koncentračních táborů dosáhl svého vrcholu v podobě vyhlazovacího tábora v Osvětimi (Auschwitz-Birkenau) na území dnešního Polska, kde bylo plynem usmrceno zhruba 1,1 milionu osob.
Neumírali jen Židé
Za 12 let u moci zřídili nacisté podle encyklopedie "otřesnou síť persekučních zařízení: vyhlazovací tábory, ghetta, pracovní tábory, tábory pro válečné zajatce, přesidlovací tábory, centra 'eutanazie', polní nevěstince, věznice a další". Systém zahrnoval též pracovní tábory spravované soukromými firmami a centra "péče" pro zadržené těhotné ženy.
Encyklopedie detailně rozebírá vyvraždění šesti milionů Židů nacisty, ale neponechává stranou ani další skupiny: Romy (200 tisíc mrtvých), homosexuály, odbojáře, válečné zajatce či komunisty.
"Usoudili jsme, že je důležité popsat celý nacistický systém, ne pouze to, co se stalo Židům," vysvětluje Megargee. "Chtěli jsme podat co nejúplnější výčet táborů. V žádném případě není možné oddělit tábory, kde byli zadržováni Židé, od ostatních míst."
Encyklopedie, ke které napsal předmluvu nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, je prý první vyčerpávající kompilace nacistického represivního aparátu na světě. Následujících šest dílů vyjde do roku 2018.
Výzkumníci z washingtonského Muzea holocaustu pracují na tomto projektu již šest let. Práci jim usnadnilo otevření archivů východoevropských států po pádu komunistického režimu. Celkem pracovaly na publikaci stovky vědců z mnoha států.
Ve chvíli, kdy je naživu stále méně pamětníků a kdy "narůstá popírání holocaustu jako historické reality", se podle ředitele výzkumu muzea Paula Shapira encyklopedie snaží s pomocí map a fotografií uchovat paměť míst nacistické represe.
Foto: Profimedia
