Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek seškrtala více než 700 milionů dolarů na protiraketový štít, jehož součástí mají být také zvažované základny v České republice a Polsku. Škrty jsou obsaženy v zákonu o výdajích na obranu pro příští rozpočtový rok ve výši 601,4 miliardy dolarů. Výdaje musí ale ještě schválit Senát, který se k jednání o tomto zákonu sejde pravděpodobně v červnu.
Rozpočet na radar nedaleko Prahy a na sila s deseti antiraketami v Polsku poslanci snížili více než o polovinu. Zopakovali podmínky zařazené do rozpočtu na letošní rok, že peníze na výstavbu objektů v Evropě se mohou uvolnit, pokud administrativa předloží souhlas hostitelských států, a že Pentagon musí nezávislou studií prokázat účelnost celého systému.
Poslanci, mezi nimiž mají většinu demokraté, odhlasovali návrh v poměru 384 ku 23 hlasům po několikahodinové debatě o celkem 58 dodatcích. Ještě před hlasováním Bílý dům oznámil, že Bush bude návrh vetovat, pokud bude obsahovat deset z těchto opatření.
ČTĚTE TAKÉ: USA: Poláci mají v požadavcích za základnu velké oči
Bílý dům je nespokojen například se škrtem 719 milionů dolarů (více než 11 miliard Kč), které administrativa chce na protiraketovou obranu. Celkem na tento účel sněmovna schválila 10,2 miliardy dolarů (163,2 miliardy korun), což je ovšem i po škrtech o 212,6 milionu dolarů více, než činí výdaje schválené na letošní rok.
Na radar a polskou základnu je v rozpočtu vyčleněno 341,2 milionu dolarů (5,46 miliardy korun), o 370,8 milionu dolarů méně, než požadovala vláda. Přesto sněmovna uvolnila na evropské prvky o 
116 milionů dolarů více než v rozpočtu na letošní rok.
Sněmovna se řídila stanoviskem svého branného výboru, který před týdnem vyjádřil pochybnosti nad tempem růstu hrozby vývoje íránských raket dlouhého doletu, proti nimž má být protiraketový štít především nastaven. Kriticky se výbor zmínil i o testovacím programu a o schopnosti vlády navrhované zdroje efektivně využít. Za důvod škrtů označil i to, že nejsou podepsány a ratifikovány smlouvy s Prahou a Varšavou.
Ze 712 milionů dolarů požadovaných vládou na evropské prvky sněmovna škrtla přes 230 milionů dolarů na výzkum a vývoj a 140 milionů dolarů na stavební projekty, z toho 60 milionů v ČR. Ve sníženém rozpočtu je na radar určeno 103,5 milionu dolarů (1,66 miliardy korun), zhruba polovina vládou požadované částky.
Sněmovna odmítla dodatek arizonského republikána Trenta Frankse, který zamýšlel vrátit škrtnuté peníze do rozpočtu, ale místo na budování evropské části nebo na program zaměřený proti mezikontinentálním raketám je chtěl využít k tvorbě systémů proti střelám středního doletu.
Poslanci neschválili ani dodatek massachusettského demokrata Johna Tierneyho, který chtěl škrtnout z protiraketové obrany celkem 966 milionů dolarů a tyto prostředky převést na řadu vojenských iniciativ. Demokraté, včetně vlivné předsedkyně podvýboru pro strategické síly Ellen Tauscherové, tento návrh nepřijali, protože podle nich zachází příliš daleko.
Škrty na stavbu základen v Polsku a v ČR by podle Bushovy vlády mohly ohrozit bezpečnost USA a zpozdit rozmístění zbraní proti vznikající raketové hrozbě z Íránu.
Výdaje na obranu schvaluje i Senát. Jeho branný výbor na rozdíl od sněmovny již počátkem května schválil výdaje na evropské základny v plné výši. Po projednání v plénu Senátu vypracují vyjednávači obou komor kompromisní verzi, kterou musejí opět schválit sněmovna i Senát. Konečný návrh bude pak poslán prezidentovi k podpisu.
Bílý dům už dal najevo, že Bushovi se nezamlouvá ani případné přezkoumávání role zahraničních subvencí při udělení kontraktu na nákup leteckých tankerů. Argumentuje tím, že není možné, aby se Kongres zpětně pokoušel měnit pravidla pro jejich nákup. Kontrakt v hodnotě 35 miliard dolarů získalo v únoru uskupení Northrop Grumman a jeho evropský dodavatel Airbus. Někteří zákonodárci výhradami proti přidělení lukrativní zakázky zjevně hájí zájmy americké firmy Boeing.
Hrozba Bushova veta se vztahuje i na případné videonahrávky z výslechů osob podezřelých z terorismu. Podle Bílého domu by takový krok mohl ohrozit schopnost ochránit Američany před dalšími útoky a mohl by mít i další nezamýšlené důsledky. Stejně tak se Bílému domu nelíbí, že sněmovna zakázala, aby podezřelé vyslýchali zaměstnanci soukromých bezpečnostních firem.
Návrh zákona obsahuje výdaje na obranu v příštím rozpočtovém roce, který začíná letos 1. října. Zahrnuje také 70 miliard dolarů pro válku v Iráku a zvýšení platu vojáků o 3,9 procenta.
Foto: Pentagon, Northrop Grumman, AP
