"Don't ask, don't tell" - Neptej se a nic neříkej. Dosud se gayové a lesby v americké armádě nemohli otevřeně přiznávat ke své sexuální orientaci. Jinak jim hrozil vyhazov. Soudkyně Virginia Phillipsová v kalifornském Riverside teď vyhověla žádosti tuto doktrínu zrušit.
Soud v jižní Kalifornii dnes rozhodl, že armádní zákaz blokující službu v ozbrojených silách osobám, které se otevřeně hlásí k homosexualitě, je neústavní.
Pravidlo "Don't ask, don't tell" zavedl roku 1993 americký prezident Bill Clinton. Organizace homosexuálů ale tvrdí, že i tak bylo v uplynulých sedmnácti letech vyhozeno z armády asi deset tisíc gayů a lesbiček poté, co svou orientaci přestali skrývat. Některé údaje hovoří až o 13 tisících.
Podle výroku soudu dosavadní praxe nezvyšovala bojovou připravenost armády, ale měla naopak pro ozbrojené síly "odstrašující účinek". Soudní proces byl považován za dosud nejvážnější test dosavadní armádní politiky. Citované pravidlo zažalovala skupina republikánských homosexuálů.
Soud vyslovil názor, že dosavadní praxe popírá ústavní práva homosexuálů. Podle pravidla "neptej se a nemluv" se armáda nesměla dotazovat na sexuální orientaci svých příslušníků, ale musela se zbavit každého, kdo se k homosexualitě otevřeně přihlásil.
Dosavadní armádní praxe i podle několika prohlášení prezidenta Baracka Obamy oslabovala americkou národní bezpečnost. Někteří právníci ale výrok soudu zpochybňují s tím, že kalifornský soud nemá právo vydávat rozhodnutí vztahující se na celou Unii.
Přesto soudní verdikt dostává šéfa Bílého domu do obtížné situace a očekává se, že na výrok soudu bude nějakým způsobem reagoval. Homosexualita v armádě byla už jedním z témat jeho volební kampaně a spolu s Kongresem a Pentagonem hledá cesty, jak pravidlo "Don't ask, don't tell" sprovodit ze světa.
