Barack Obama uznal: Asie je důležitá. Fakt, že jeho ministryně je na své první zahraniční cestě právě v tomto regionu, dokazuje, že Spojené státy chápou dnešní geopolitickou realitu. Svět doufá v novou americkou zahraniční politiku a Hillary Clintonová nyní vysílá první signál, který tyto naděje podporuje, píše v komentáři německý deník Süddeutsche Zeitung.
Rozhodně šlo o šťastný krok, i když ministryně byla možná původně proti. Říká se, že by prý raději vyrazila na bezpečnostní konferenci, ale tam už jel ministr obrany i viceprezident Biden. Asie tedy byla druhou nejatraktivnější možností a Clintonové zajistí výborný start zahraničněpolitické kariéry.
Cesta do Asie vzbuzuje naději, protože naznačuje, že americká zahraniční politika se přiklání ke strategickému realismu. Ukazuje to, že nový kapitán Obama nejen otočil kormidlem a nastavil jiný kurz, ale také, že nastavil kompas na nové póly.
Amerika se příliš dlouho soustředila na válku v Iráku a na vojenskou reakci na tragédii z 11. září 2001.
Mezitím se za zády USA udála skutečná revoluce počátku 21. století: ohromující vzestup Číny na místo hospodářské velmoci s vysokými politickými ambicemi.
Cesty ministrů zahraničí budí pozornost už od té doby, co William H. Seward jel v roce 1866 na Dánské Panenské ostrovy v Karibiku (nyní Americké Panenské ostrovy).
Stejně jako Clintonová vyrazil Seward jiným směrem než jeho předchůdci, směrem, ve kterém ležela hospodářská budoucnost země. Cesta do Asie neznamená nic menšího než, že Obamova vláda uznává novou geopolitickou realitu.
Světová hospodářská krize, zmatek na finančních trzích, změna klimatu a další ekologické problény, energetická bezpečnost - tyto ohromné problémy už dnes nemohou vyřešit jen země Severoatlantické aliance.
Silnější spojení s Čínou a dalšími zeměmi na vzestupu z rozvojového světa je už dávno nutností.
Právě proto, že Bushovi válečníci Asii zanedbávali, kromě budování vojenských pozic v zemích, které končí příponou -stán, je první zahraniční cesta Clintonové také signálem nového multilateralismu.
"Asie jako region je nepostradatelná pro úspěch americké snahy využít příležitostí a překonat problémy 21. století," řekla Clintonová novinářům v letadle do Tokia.
Před dvaceti lety označil George Bush starší Německo za „partnera ve vedení". Hillary Clintonová nyní hovoří o „síti partnerů", kterou chce vybudovat. Mezi oběma proslovy leží historie vzrůstu Asie.
Využít příležitosti a překonat problémy - opatrná formulace odráží tradiční problémy komplikovaného vztahu mezi Spojenými státy a Čínou.
Nikdy v historii se růst nové velmoci neobešel bez napětí. Rychlá industrializace, vojenská modernizace a růst nacionalistických nálad často naopak často vedly k válkám. Všechny tyto fenomény nyní Čína prožívá.
Vzhledem k ohledům vůči Japonsku, od druhé světové války tradičnímu spojenci USA, začíná cesta Clintonové v Tokiu, ale hlavní událostí bude víkendová návštěva Pekingu. Ještě jako uchazečka o úřad amerického prezidenta, Clintonová řekla, že vztah mezi Spojenými státy a Čínou považuje za „nejdůležitější bilaterální vztah na světě v tomto století."
Hillaryn manžel Bill Clinton byl ve funkci amerického prezidenta šest let, než se odhodlal k cestě do Číny.
Ale to bylo v jiném století, několik let po pekingském masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a teprve na počátku dekády, kdy hospodářský růst Číny každý rok překračovat 10 %.
V dlouhodobém horizontu vede cesta Číny jedině vzhůru.
V současné době je ale Peking podobně jako USA těžce zasažen hospodářskou krizí a právě proto má větší zájem o dobré vztahy s Washingtonem.Peking se, stejně jako celá Asie, obává, že USA se uchýlí k ochranářské hospodářské politice.
Ještě chmurnější je obava z obchodní války. Čínské vedení uložilo měnové rezervy země do amerických vládních dluhopisů, především z nedostatku jiných alternativ. Další pád dolaru a delší recesi na pro čínské výrobce nepostradatelném trhu si rozhodně nemohou přát.
Během Bushovy éry vyrostla Čína tiše v hospodářskou velmoc, je ale velmi závislá na zbytku světa. To je jen jeden z překvapivých faktů, které bude muset nová Obamova zahraniční politika vynést na konečně na světlo, píší Süddeutsche Zeitung.
Foto: AP, Reuters
