Dva dny po násilnostech vyvolaných akcemi bělošských rasistů v americkém Charlottesville čelí prezident Donald Trump silnému tlaku, aby odsoudil počínání radikálních skupin, které vedlo ke smrti mladé ženy a zranění řady lidí. Trump, jenž se vyjádřil k násilnostem pouze všeobecně, dával najevo opatrný přístup k radikálním bělošským nacionalistům již v minulosti, kdy byl naopak obviňován ze zaujatosti vůči jiným etnickým skupinám, uvedla agentura AP.
Univerzitní město ve státě Virginie se v sobotu stalo dějištěm nejsilnějších rasistických projevů ve Spojených státech za dlouhou dobu. Stovky bělošských rasistů a neonacistů procházely centrem města za provolávání rasistických hesel, mnozí hajlovali nebo viditelně nesli nacistické symboly.
Když dav místních lidí dával najevo odpor k neonacistické či rasistické ideologii, došlo ke střetům. Tragický okamžik nastal, když se jeden z bělošských radikálů rozjel autem proti skupině poklidně protestujících lidí a podle svědků s nohou na plynu rozrážel dav. Zabil přitom dvaatřicetiletou ženu a 19 lidí zranil.
Trump v dosud jediném veřejném komentáři odsoudil násilnosti, které podle něho měly původ na "mnoha a mnoha stranách". Bílý dům sice po první vlně kritiky v neděli upřesnil, že prezidentův odsudek "zahrnuje i bělošské rasisty, KKK (Ku Klux Klan), neonacisty a všechny extremistické skupiny", sám Trump se ale na rozdíl od viceprezidenta Mika Pence konkrétní zmínce o vyznavačích bělošské nadřazenosti dosud vyhnul.
Tlak na něj přitom vyvíjejí nejen tradiční zastánci práv etnických menšin z řad opozičních demokratů či občanských skupin, ale i členové jeho Republikánské strany. "Prezident by měl jasně vystoupit a říci, o co jde. Je to zlo. Je to bělošský nacionalismus," vyjádřil v neděli názor skupiny republikánských zákonodárců senátor za stát Colorado Cory Gardner.
Trump není podle AP terčem obvinění z náklonnosti k bělošským radikálům poprvé. Již během jeho kariéry podnikatele v realitách se mluvilo o tom, že nechtěl pronajímat byty ve svých domech černochům. Poté byl dlouholetým hlasitým zastáncem nepravdivého tvrzení, že se první černošský prezident Barack Obama nenarodil na území Spojených států. V loňské volební kampani zase označoval mexické přistěhovalce za zločince a přišel s nápadem zakázat vstup do USA muslimům.
O rasových motivech víkendových akcí v Charlottesville, které byly oficiálně svolány na protest proti odstraňování konfederačních symbolů, přitom svědčí i nová zjištění prezentovaná americkými médii. FBI nyní řeší, zda se řidič vozu James Alex Fields mohl dopustit teroristického činu. Zatím je dvacetiletý mladík, který bude poprvé u soudu vypovídat v pondělí, vedle dalších trestných činů obviněn z vraždy.
Podle zdrojů televize CNN mají vyšetřovatelé důkazy, že svůj čin naplánoval jako "poselství" pro společnost, což by svědčilo o jeho rasovém motivu.
Fieldsův někdejší učitel CNN řekl, že se už jako student střední školy velmi zajímal o Adolfa Hitlera a nacistické Německo a že jeho postoje v rasových otázkách byly "hluboce zakořeněné a radikální".
