Gina Haspelová
Trump jmenoval do čela CIA ženu obviněnou z mučení

Gina Haspelová je první ženou, která byla jmenována do čela americké zpravodajské služby CIA, byť toto rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa ještě musí potvrdit Senát. Ovšem zapojení Haspelové do utajovaných operací, při nichž byli s pomocí mučicích technik vyslýcháni lidé zadržovaní v tajných věznicích, může zkomplikovat její postavení v čele jedné z největších zpravodajských služeb světa. Napsala to agentura AFP.

Jedenašedesátiletá Haspelová nastoupila do CIA v roce 1985 a sloužila jako šéfka týmu na několika místech světa včetně Londýna, kde působila koncem 20. století. Postupně stoupala po kariérním žebříčku, získala post zástupce Národní tajné služby (National Clandestine Service, NCS) a v roce 2013 byla jmenována její ředitelkou.

Dlouho se na tomto místě ale neohřála; byla nahrazena poté, co se objevily otazníky kolem její úlohy při výsleších osob zadržených po 11. září 2001, které zahrnovaly takové praktiky, jako je takzvaný waterboarding.

Karta se pro ni obrátila až se začátkem prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který vyjádřil podporu využívání mučení při výsleších. Také tehdejší šéf CIA Mike Pompeo odmítl protesty proti její minulosti a vybral si ji jako svou zástupkyni.

"Gina je výjimečný špion a oddaná vlastenka, která má v CIA více než třicetileté zkušenosti. Je také zkušenou šéfkou s fantastickým nadáním nejen pro to, co dělá, ale také s talentem inspirovat ty, kdo ji obklopují," prohlásil před rokem Mike Pompeo při jejím jmenování na post čísla dvě CIA.

Její jmenování do čela CIA podpořila řada bývalých vysokých představitelů americké rozvědky. Trumpovo rozhodnutí ovšem ještě musí potvrdit Senát a slyšení senátního výboru pro tajné služby může být dost bouřlivé. Jeden z jeho členů, demokratický senátor Ron Wyden, už prohlásil, že bude proti jmenování Haspelové.

"Kvůli své minulosti není vhodná na post ředitelky CIA," prohlásil. "Pokud má Haspelová usilovat o službu na jednom z nejvyšších postů americké rozvědky, pak vláda nemůže dále krýt znepokojivá fakta z její minulosti," dodal.

Kontroverzní pověst Haspelové vyplývá z jejího spojení s utajovanou věznicí, kterou CIA měla v Thajsku od roku 2002 pro osoby zadržené po 11. září.

Podle médií vedla výslechy klíčových podezřelých ze sítě Al-Káida, jako byl Palestinec abú Zubajdá či Saúdský Arab Abdar Rahím Našírí. Ti byli opakovaně podrobeni waterboardingu, při němž je vyslýchaný přiváděn na pokraj utopení, anebo vystavováni spánkové deprivaci. CIA trvá na tom, že vše, co se při výsleších dělo, bylo legální.

"Jak dokládají dokumenty, někdejší program zadržování a výslechů byl schválen prezidentem Georgem Bushem šest dní po 11. září. Ministerstvo spravedlnosti ho posoudilo a rozhodlo, že byl v souladu se zákonem," uvedla CIA v loňském prohlášení.

Haspelová byla také obviněna, že v roce 2005 zničila videozáznamy zmíněných výslechů. Tyto záznamy žádali právní zástupci zadržovaných členů Al-Káidy, kteří je chtěli použít jako důkaz při soudních procesech. Haspelová byla později zproštěna obvinění z jakéhokoli pochybení s tím, že jen dodržela rozkazy ke zničení těchto nahrávek.

Americká vláda od té doby explicitně postavila mučení mimo zákon, a přestože se Trump vyslovil v jeho prospěch, neobjevily se žádné informace, že by se americké rozvědky k této praktice vrátily.