Průzkum
Trump má zvolení jisté, republikánští volitelé mu dají hlas

Republikánští členové volitelského sboru, kteří budou hlasovat o novém prezidentovi USA, mají pramalou chuť dát místo Donaldu Trumpovi hlas jinému kandidátovi. Vyplývá to z průzkumu mezi voliteli. V řadách demokratických, ale částečně i republikánských volitelů se v minulých dnech šířily výzvy využít formální volby hlavy státu k poslednímu pokusu zablokovat Trumpovi cestu do Bílého domu.

Volitelský sbor má 538 členů a Trumpovi ke zvolení stačí 270 hlasů. V listopadových volbách si zajistil hlasy 306 volitelů, což mu k převzetí úřadu bohatě stačí. Snahy přesvědčit republikánské volitele, aby hlasovali v rozporu s mandátem a míněním svých voličů, nemají velký ohlas. Trumpovo zvolení je tedy prakticky jisté.

Platí to přesto, že e-mailové schránky některých volitelů jsou prý přeplněny úpěnlivými prosbami pisatelů o zablokování Trumpova vítězného tažení.

"Dopisy jsou to vlastně smutné," řekl republikánský volitel Lee Green ze Severní Karolíny. "Ti lidé jsou mimo, věří propagandě. Jsou přesvědčeni, že národ bude řídit temná, zlovolná síla." Volitel Wirt Yerger z Mississippi prý dostal několik tisíc takových mailů. "Všechny jsem je vyhodil," tvrdí.

Jistý Trumpův kritik zaslal republikánskému voliteli Charlie Buckelsovi balík 50 dokumentů, které prý "nezvratně dokazují" ruské hackerské útoky ve prospěch Trumpa. Důkazy o ruském vlivu na volební proces přitom nepředložily ani americké tajné služby, přestože o vměšování Moskvy nepochybují. A nejspíš ani nikdy předloženy nebudou, aby rozvědky neprozradily své zdroje a metody práce.

Z většiny republikánských volitelů bude hlasovat proti Trumpovi jen jeden. Demokratičtí volitelé jsou volebními výsledky zklamáni, ba znechuceni. Že by se podařilo Trumpa zablokovat, však ani oni nevěří.

Volitelé jsou většinou dosazováni z řad stranických funkcionářů, u nichž se předpokládá partajní kázeň. Část republikánských volitelů právě z tohoto důvodu zvedne pro Trumpa ruku, i když o něm nemá valné mínění.

Sbor volitelů funguje v USA od roku 1787, kdy vznikl jako kompromis mezi stoupenci přímé a nepřímé prezidentské volby. Volitelé se k hlasování nesjíždějí do Washingtonu, hlasovat budou většinou v metropolích svých domovských států. Doba volebních shromáždění není jednotná, proces začíná v 16.00 (SEČ) v Marylandu, Indianě, Tennessee a Vermontu, ve 23.00 se volitelé sejdou v Kalifornii a Nevadě, hodinu po půlnoci na Havajských ostrovech.

Šestého ledna se pak na společné schůzi sejdou obě komory Kongresu, aby pod předsednictvím odcházejícího viceprezidenta Joe Bidena volbu potvrdily. K přísaze bude nová hlava státu přivedena při inauguraci 20. ledna.