Americký prezident Donald Trump odmítl v Bílém domě při přijetí jordánského krále Abdalláha II. sdělit, kdy konečně zveřejní dlouhodobě avizovaný mírový plán pro Izrael a Palestince. Spokojil se pouze s tvrzením, které nijak nedoložil, že USA ve své diplomatickém úsilí na Blízkém východě dosáhly výrazného pokroku. Zahrnul do toho i vývoj kolem mezinárodního jaderné dohody s Íránem, z níž navzdory nesouhlasu Evropské unie USA odstoupily.
"Bylo dosaženo značného pokroku na Blízkém východě," řekl Trump před zahájením jednání s Abdalláhem II. "Opravdu to začalo až s koncem příšerné dohody o íránském jaderném programu," dodal Trump s tím, že věci se velmi změnily poté, co USA z dohody odstoupily.
Dohoda umožnila zrušit mezinárodní protiíránské sankce výměnou za zpomalení jeho jaderného programu. Trump dohodu už od volební kampaně označuje za špatnou a neúčinnou. O odstoupení USA od dokumentu rozhodl v květnu. Ostatní signatáři - Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko - chtějí dohodu nadále dodržovat.
Írán stanovil pro pokračování své účasti podmínky, mezi nimiž je zachování objemu prodeje ropy, zajištění obchodování prostřednictvím evropských bank a slib, že se zbývající signatáři nebudou snažit dohodu rozšířit o téma balistického programu a regionálních aktivit Íránu.
Co se týče izraelsko-palestinského mírového procesu, Washington už dříve oznámil, že nový plán mírového řešení jejich konfliktu zveřejní brzy. Poslední kolo izraelsko-palestinských rozhovorů pod záštitou USA v roce 2014 ztroskotalo na otázce židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, na kterém Palestinci chtějí svůj stát.
V uplynulých měsících k napětí mezi Izraelci a Palestinci přispěl i přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma a krvavé zákroky izraelských bezpečnostních složek při protestech u hranice s Pásmem Gazy.
Trumpův poradce a zeť Jared Kushner koncem minulého týdne navštívil několik blízkovýchodních států, včetně Izraele, aby o otázce jednal. S palestinskými představiteli se ale nesešel.
