Bývalou příslušnici americké armády Lynndii Englandovou „proslavila" šokující fotografie z věznice Abú Ghrajb, na níž na vodítku drží mučeného iráckého vězně. V rozhovoru pro německý deník Stern znovu jednoznačně prohlašuje, že její nadřízení o ponižování vězňů věděli. Lítost necítí.
Skandál kolem fyzického týrání a sexuálního zneužívání v bagdádské věznici začal nabírat na obrátkách počátkem roku 2004.
Englandová byla jednou z těch, kdo byli v kauze odsouzeni. V září 2005 si vyslechla rozsudek tří let odnětí svobody. V březnu 2007 byla předčasně propuštěna na svobodu. Svůj pohled na celý skandál vylíčila německému časopisu Stern.
Pětadvacetiletá Američanska trvá na tom, že o zneužívání vězňů věděli i její tehdejší nadřízení, včetně bývalého ministra obrany Donalda Rumsfelda.
„Věděli jsme přeci, že o tom nadřízení důstojníci věděli. Mysleli jsme si, že když o tom vědí naši představení, vědí to taky ti úplně nahoře. Jsem stále naprosto přesvědčená, že všechno věděl i Rumsfeld. Do Abú Ghrajbu během mojí služby přijel. Jak by o tom mohl nevědět? A Bush? Ten stojí na špici," citoval její slova Stern.
Vojenská policistka a kancelářská síla si údajně v armádě chtěla vydělat na studia. V rozhovoru uvedla, že její vojensko-policejní jednotka 372 po svém příchodu do Abú Ghrajb na podzim 2003 jen pokračovala v praktikách, které byly ve věznici již předtím obvyklé: vězni byli všemožně ponižováni, trýzněni a vysvlékáni do naha.
Týrání zadržených prý výslovně požehnala také armáda a tajné služby. Podle Englandové jejich příkaz zněl vězně demoralizovat. Uvedla, že vojáci dostali přesné instrukce, jak jim bránit ve spánku, odebírat jídlo či nechat vězně spát na podlaze nahé.
Tehdy jednadvacetiletá dívka s hodností svobodnice se ale údajně necítila nijak provinile, neboť jen prováděla rozkazy. „Dělala jsem, co jsem musela," řekla Sternu.
„Připouštím, že jsem možná zabila tisíce lidí, ale ne přímo. Byl to důsledek fotek. Poté, co byly zveřejněny, napadli Iráčané Brity a Američany a ti jim to vraceli. Navzájem se tak zabíjeli," popisuje Englandová lakonicky čtyři roky staré události.
Mnohé, především pózování s vězni na fotografiích, prý udělala z lásky ke svému tehdejšímu příteli, veliteli Charlesi Granerovi. „Už tehdy jsem neměla dobrý pocit. Ale poslouchala jsme Granera. Dělala jsem všechno, co chtěl. Nechtěla jsme ho ztratit," svěřila se Englandová.
Graner je také otcem jejího dítěte. I on byl odsouzen, během pobytu ve vězení se ale oženil s jinou Američankou, která v bagdádské věznici také působila.
Granerova první žena v médiích vykreslila jeho zálibu v sexuálních perverzích a násilnické sklony. Fotografie týraných vězňů prý posílal pro obveselení rodině.
Lynndie Englandová se stigmatu z Abú Ghrajb stále nezbavila. Žije se synem u rodičů v Západní Virginii, nemá práci a tvrdí, že pro všechny stále zůstává onou dívkou z fotek.
„Nemůžu nikam jít, protože mě všichni poznávají. Každý pozná můj obličej a můj hlas. Obarvila jsem si vlasy, ale stejně mě každý poznává. Poznávají mě dokonce, i když si nasadím čepici a sluneční brýle", uzavírá svůj příběh.
Abú Graíb byl největší z několika desítek iráckých věznic Saddáma Husajna. Vznikla v šedesátých letech a v Husajnově éře v ní byly vězněny a mučeny tisíce osob.
Fotografie amerických vojáků ponižujících irácké vězně vyvolaly ve světě i ve Spojených státech velké pobouření. Své nadřízené o nich v lednu 2004 informoval jeden z vojáků. Úsměvy bachařů nad nahromaděnými nahými těly simulujícími pornografické záběry, Englandová ukazující na genitálie zajatců, zajatci na provazu a stylizované mučení elektrickým proudem...
Následné vyšetřování odhalilo celý obraz mučení a zneužívání, jemuž byli zadržení Iráčané vystaveni.
Zprávy o něm jen dále přispěly k poklesu popularity prezidenta George Bushe a v očích americké i světové veřejnosti znevěrohodnily jeho plán demokratizace Iráku.
Prezident Bush se ale za Donalda Rumsfelda postavil. Události z Abú Ghrajbu prý nejsou obrazem celé armády, ´vina leží jen na hrstce provinilců. Bývalý ministr obrany aféru komentoval slovy: "Jsem tím vším ohromen." „Činy vojáků z fotografií jsou naprosto nepřijatelné a neamerické".
Foto: archiv
