Vojenský zásah Spojených států v Sýrii bezprostředně nehrozí, přinejmenším následujících deset dní. Vyplývá to z prohlášení prezidenta Baracka Obamy, který řekl, že USA by měly provést omezený úder proti cílům syrského režimu v reakci na jeho chemický útok. Zároveň ale dodal, že k provedení akce bude žádat souhlas Kongresu.
"Dnes žádám Kongres, aby světu vyslal jasnou zprávu, že jsme připraveni jednat jako jeden národ," prohlásil Obama. Podle amerických oficiálních zdrojů americký prezident změnil názor ohledně souhlasu kongresmanů se zásahem v Sýrii v pátek, původně chtěl provést vojenský úder bez souhlasu Kongresu.
Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner následně sdělil, že poslanci se bude možnou vojenskou akcí USA v Sýrii zabývat v týdnu od 9. září. Mělo by to tedy znamenat, že úder bezprostředně nehrozí.
Obama zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny udeřit, kdykoli se k tomu rozhodnou. Vojenské síly určené k provedení útoku jsou podle něj už na místě a jsou připravené jednat na jeho rozkaz.
"Nemůžeme a nebudeme zavírat oči před tím, co se stalo v Damašku," prohlásil Obama rozhodně k chemickému útoku z 21. srpna u Damašku, který označil za nejhorší v 21. století. Upozornil přitom, že jeho obětí se stalo více než 1000 lidí, včetně stovek dětí.
Potřebu omezeného úderu proti režimu prezidenta Bašára Asada Obama zdůvodnil nutností hájit mezinárodní zákaz použití chemických zbraní, střežit americké bezpečnostní zájmy a chránit své spojence v oblasti, jako jsou Turecko, Jordánsko a Izrael.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu dopoledne označil americká obvinění Damašku z použití chemických zbraní za "nehorázný nesmysl" a provokaci a požádal Washington o předložení důkazů v Radě bezpečnosti OSN, jinak americké stanovisko neobstojí.
"Za situace, kdy syrská armáda (vládní vojska) je v ofenzivě, je nehoráznou hloupostí hovořit o tom, že syrská vláda použila chemické zbraně," prohlásil Putin před novináři.
Putin také vybídl amerického prezidenta Baracka Obamu, aby jako nositel Nobelovy ceny za mír pomyslel na příští oběti případné intervence v Sýrii.
V sobotu také vyšlo najevo, že Rusko "přibržďuje" dodávky zbraní do Sýrie, nikoliv však z politických důvodů, ale kvůli potížím Damašku s placením. Uvedl to moskevský list Kommersant s odvoláním na zdroje z agentury Rosoboronexport, vyvážející ruské zbraně. Exportér se zdržel oficiálního vyjádření.
Se vzorky z místa údajného útoku, určenými k odborné analýze, v sobotu ze Sýrie do Nizozemska přiletěli inspektoři OSN. Výsledky rozborů by mohly být známy do několika dní až tří týdnů. Generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna o vyšetřování předpokládaného použití chemických zbraní krátce informovala vysoká představitelka OSN pro odzbrojení Angela Kaneová. V neděli by mu měl poskytnout další informace šéf inspektorů.
Tajné dokumenty
V souladu se zjevnou snahou Obamy získat Kongres pro úder v Sýrii chtějí američtí ministři zahraničí a obrany John Kerry a Chuck Hagel debatovat o situaci v Sýrii se senátory. V neděli pak mají prezidentovi poradci seznámit členy Sněmovny reprezentantů s tajnými dokumenty o Sýrii, jež má vláda k dispozici.
Spojené státy chtějí získat co nejširší podporu pro ráznou reakci mířící proti Asadovu režimu. K případné akci mají podporu Francie, Turecka a některých blízkovýchodních arabských zemí. Francouzi se ovšem podle zveřejněného průzkumu dívají na vojenský zásah odmítavě. Proti účasti Francie je 64 procent lidí, 35 procent Francouzů se pak domnívá, že celý region uvrhne případný útok do konfliktu. Obama ještě před svým prohlášením hovořil telefonicky o Sýrii s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle Reuters je Hollande pod stupňujícím se tlakem, aby se i on snažil získat souhlas k zásahu v Sýrii od francouzského parlamentu, ačkoli takový souhlas podle ústavy nepotřebuje. Francouzští poslanci mají o situaci v Sýrii jednat 4. září.
Nejmenovaní američtí činitelé podle agentury Reuter uvedli, že americký prezident hodlá chystaný úder USA v Sýrii projednat koncem příštího týdne na summitu skupiny G20 v Petrohradu. Pro projednání situace v Sýrii na petrohradské vrcholné schůzce G20 se dnes vyslovil ruský prezident Vladimir Putin.
Syrská armáda po odjezdu inspektorů OSN uvedla, že útok Západu očekává každou chvíli a je na něj připravena odpovědět. Syrští povstalci dali najevo, že chtějí případný americký úder podpořit vlastními útoky na prorežimní cíle, na které se připravují.
Liga arabských států oznámila, že schůzka ministrů zahraničí členských zemí, která se měla konat v Káhiře v úterý, se kvůli napjaté situaci kolem Sýrie přesouvá již na neděli. Liga tento týden připsala odpovědnost za chemický útok Asadovi, její vlivní členové jako Egypt či Irák však odmítli vojenské řešení.
Syrská otázka bude mít podle listu Daily Telegraph vliv na změny v britské vládě. Premiér David Cameron se po nezdaru v dolní komoře parlamentu ohledně účasti Londýna na úderech v Sýrii údajně chystá odvolat několik ministrů. Za neúspěch Cameronovy snahy o britskou účast na případném vojenském zásahu totiž prý může i špatná příprava a stranická nekázeň. Britské deníky dnes píší o tom, že Cameronův nezdar znamenal velkou ránu pro odvěké britsko-americké spojenectví.
Demonstrace ve světě
Před Bílým domem v sobotu zároveň demonstrovali odpůrci i zastánci možného vojenského zásahu proti Sýrii. Podobné demonstrace se chystají po celém světě. Protesty proti zásahu se v sobotu konaly také v Británii, Francii či Německu.
Stovky demonstrantů před Bílým domem vyzývaly vládu, aby od zásahu upustila. Více než tisícovka odpůrců zásahu demonstrovala v Londýně a oslavovala odmítnutí vojenské akce proti Sýrii britským parlamentem. "Ruce pryč od Sýrie," skandovali demonstranti.
Ve Frankfurtu nad Mohanem se na protiválečné demonstraci sešlo zhruba 700 lidí. Organizátoři protestu požadovali "nezávislou Sýrii osvobozenou od vnějších zásahů".
