Kolumbijský parlament schválil referendum, které by prezidentu Álvaru Uribemu umožnilo ucházet se o třetí mandát za sebou nehledě na ustanovení dosavadní ústavy. Pro možnost všelidového hlasování na toto téma se vyslovilo 85 poslanců dolní komory parlamentu, proti bylo pět, 76 se zdrželo.
Hlasovalo se po více než dvanáctihodinové nepřetržité rozpravě krátce po půlnoci místního času.
Návrh uspořádat referendum měnící ústavu a umožňující Uribemu ucházet se potřetí o prezidentský úřad byl již předtím schválen v horní komoře - Senátu. Návrh musí ještě potvrdit Nejvyšší soud, aby vstoupil v platnost. Pokud se tak stane, mělo by se referendum uskutečnit ještě do konce letošního roku, aby změna ústavy mohla vstoupit v platnost před prezidentskými volbami plánovanými na květen 2010.
Jednou Uribe, podruhé Uribe...
Byla by to další změna kolumbijské ústavy týkající se znovuzvolení úřadujícího prezidenta. Když byl v roce 2002 Uribe zvolen do čela státu, ústava tehdy zakazovala jakékoli znovuzvolení. Byla však změněna na dva možné mandáty po sobě, což umožnilo konzervativně-pravicovému Uribemu dát se v roce 2006 znovu zvolit.
Tento 57letý právník je spojencem USA, jedním z nejvýznamnějších v latinskoamerickém regionu. V lidových vrstvách je velmi oblíben, zejména za svou pevnou politiku potlačování levicové guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), která se živí výrobou a pašováním kokainu. Sám Uribe přitom ještě jednoznačně neuvedl, zda by se chtěl o třetí mandát ucházet.
V pondělí bylo oznámeno, že Uribe se nakazil prasečí chřipkou. Vláda však informovala, že prezidentův zdravotní stav se "vyvíjí uspokojivě" a nemoc by pro něho neměla představovat velké riziko.
Pravice uzurpuje moc
Kolumbijská opozice odsoudila možnost třetího mandátu jako snahu Uribeho a pravice o "uzurpaci moci".
Měnit pomocí referenda omezující články ústav přitom je v Latinské Americe v posledních letech poměrně běžnou praxí; většinou se to však děje v levicových režimech. Letos v únoru referendum ve Venezuele odsouhlasilo populistickému prezidentu Hugovi Chávezovi možnost neomezeného počtu mandátů.
Koncem června byl pravicovými silami v Hondurasu svržen levicový prezident Manuel Zelaya, když chtěl nehledě na zákaz soudu uspořádat referendum o změně ústavy a umožnit tak své znovuzvolení. V červenci vyvolal pobouření nikaragujský prezident Manuel Ortega, když oznámil snahu uspořádat obdobné referendum. Přitom svůj návrh formuloval obratně tak, že "právo na znovuzvolení" by změny ústavy poskytovaly "rovnoprávně" všem, tedy i poslancům.
Ustanovení o jediném, případně nanejvýš dvou mandátech po sobě přitom jihoamerické země do svých ústav vtělily jako obranu proti doživotním polodiktaturám silných vládců, jaké řada z nich zažila v minulém století.
Foto: Reuters, ČTK/AP
