Spojené státy přilákaly k imigraci do USA kolem šestnácti set kubánských lékařů působících ve třetích zemích, kam je kvůli státním příjmům vysílá kubánská vláda.
O americkém programu, jehož cílem je umožnit lékařům a dalšímu zdravotnickému personálu vystěhovat se z Kuby do Spojených států, dnes referuje deník The Wall Street Journal (WSJ).
Kubánský režim vysílá lékaře do zahraničí od roku 1973. V minulosti se tak snažil zejména podpořit ideologicky spřízněné vlády, například v Etiopii, Angole a Nikaragui. Dnes je pro ni program zejména zdrojem tvrdé měny.
Podle odhadů vynášejí Havaně lékařské týmy v zahraničí kolem osmi miliard dolarů ročně. Loni v zahraničí pracovalo kolem sedmatřicet tisíc kubánských lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. "Mnoho Kubánců si stěžuje, že (zdravotnické) brigády podkopaly schopnost Kuby udržet si doma vysoký standard zdravotní péče," uvedl The Wall Street Journal.
Americká iniciativa, která vznikla v roce 1996, program narušuje, byť s ohledem na počet dosud získaných doktorů nijak závratně. Přesto se Spojeným státům takto daří "přetáhnout na svou stranu" v průměru jednoho kubánského lékaře denně. Podle amerického ministerstva zahraničí přitom není cílem programu působení problémů kubánským lékařským misím ani špionáž.
Washingtonu se prý nelíbí, že Kuba obvykle nezařazuje lékaře mezi 20 tisíc lidí, kteří smějí každý rok z "ostrova svobody" vycestovat do USA. "Kubánští lékaři často nedostávají od vlády povolení k odjezdu do Spojených států, i když na ně jinak mají legální nárok," uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Imigrační program pro kubánské lékaře je podle něj tlakem na to, aby Havana svou politiku změnila.
Program vytvořil americký diplomat Emilio González, který se sám narodil na Kubě a je silným odpůrcem tamního režimu. Podle něho kubánské lékařské brigády v zahraničí představují "státem posvěcené obchodování s lidmi". Kubánští doktoři, kteří se jich účastní, prý nemají vliv na to, kde budou nasazeni či jak dlouho a za kolik budou pracovat.
Pro kubánské lékaře nicméně práce v zahraničí představuje zejména vítanou možnost přivýdělku. Zatímco na Kubě dostávají plat kolem 25 dolarů měsíčně (necelých 460 korun), v zahraničí pobírají navíc dalších 50 dolarů měsíčně plus tamní plat. Přijdou si tak na 150 až 1000 dolarů měsíčně, navíc si mohou na Kubě vydělat další peníze lukrativním prodejem nedostatkového zahraničního zboží. Další prostředky lze, zejména na Blízkém východě, získat prováděním potratů.
"Většina kubánských doktorů se pere o to, aby mohla jet na zahraniční misi, protože tak mohou nashromáždit tisíce dolarů," řekl WSJ kubánský lékař a disident Darsi Ferrer Ramírez, který v Havaně vede jednu z protivládních organizací. Snahu dostat se na zahraniční misi proto podle něho často provází korupce.
Část kubánských lékařů láká na práci v zahraničí i snazší možnost vystěhovat se do Spojených států. Na rozdíl od běžných Kubánců, kteří musejí dorazit k americkým břehům, pokud chtějí požádat o azyl, se lékaři mohou obrátit na kteroukoli americkou ambasádu na světě. Dosud nejvíce jich tak učinilo ve Venezuele, a to zhruba polovina z celkových šestnácti set.
