Americké ministerstvo financí rozšířilo seznam firem a jednotlivců potrestaných za ruské špionážní aktivity. Vedle jedné ruské firmy se sankce nově vztahují i na společnost Lacno, s.r.o. sídlící na Slovensku. USA rovněž potrestaly dvě ruské loďařské společnosti za údajný prodej ropných produktů Severní Koreji, uvedla agentura AP. Moskva označila sankce za neopodstatněné a slíbila odvetu. Američtí představitelé naproti tomu pohrozili možným dalším zostřením postihů, o které usiluje Kongres.
Podle vyjádření amerického ministerstva byli dva Rusové a obě firmy potrestáni za své spojení se společností Divetechnoservices, na níž úřad uvalil sankce již v červnu. Tato firma byla podle ministra Stevena Mnuchina vystavena postihům za to, že přispěla ke zdokonalení ruské podmořské špionáže tím, že dodávala ruským vládním úřadům včetně kontrarozvědky FSB potápěčské vybavení a podmořské technologie.
Lacno a petrohradská firma Vela-Marine Ltd. této společnosti podle Washingtonu pomáhaly obcházet sankce, za což nyní samy čelí sankčním opatřením.
Šéf ruské firmy Andrej Kuklin řekl, že "nechápe, v čem je problém", a nechtěl sankce komentovat.
Sankce souvisejí s ruskými hackerskými útoky cílenými na americké úřady či infrastrukturu. Podle amerického ministerstva jsou konkrétně namířeny proti snahám ruské tajné služby mapovat rozložení podmořských komunikačních kabelů.
Ministerstvo financí uvalilo sankce rovněž na dvě rejdařské společnosti z Vladivostoku, jejichž lodě podle úřadu poskytovaly fosilní paliva plavidlům se severokorejskou vlajkou, čímž porušily rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
Rusko podobná obvinění opakovaně odmítá. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Washington si našel k novým sankcím "falešnou záminku" a že Moskva na tyto sankce odpoví.
V americkém Senátu se konala dvě slyšení týkající se nežádoucích ruských aktivit, za něž značná část zákonodárců požaduje další zpřísnění sankcí. Přední činitel ministerstva zahraničí Wess Mitchell senátorům řekl, že dosavadní sankce mají na Rusko značný negativní ekonomický dopad například v otázce nákupů zbraní či zahraničních investic.
"Tato vláda dala podle mne jasně najevo, že jsme připraveni podniknout další kroky," řekl Mitchell podle Reuters.
Sám prezident Donald Trump, jehož zákonodárci obou stran kritizují za postoj příliš vstřícný k Rusku, sice nedává najevo podporu dalším postihům, avšak zrušení těch dosavadních podmínil zásadními změnami ruského přístupu například v otázkách Ukrajiny či Sýrie.
