Navrhovaná mezinárodní dohoda o zákazu tříštivých bomb by mohla ohrozit humanitární akce Spojených států v zemích, které by se k takové úmluvě připojily. Tento týden to ve Washingtonu řekl vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Stephen Mull.
Mull vysvětloval na tiskové konferenci novinářům, proč Spojené státy nejsou v irském hlavním městě Dublinu, kde diplomaté z asi stovky zemí jednají o zákazu kontroverzních tříštivých bomb.
Tříštivé bomby se otevřou nad zemí a na velkém prostoru rozptýlí stovky malých náloží. Část z nich po dopadu nevybuchne a vytvoří tak de facto minové pole, které ještě dlouhá léta zraňuje a zabíjí civilisty. Naposledy je nasadil Izrael v roce 2006 při bombardování Libanonu. Tehdy nevybuchlo asi 30 procent náloží, kterých podle OSN zůstalo na zemi asi milion.
Marc Garlasco, vojenský analytik organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, označil spojování humanitárních akcí americké armády s "neúspěšným přístupem k tříštivé munici" za skandální.
V Dublinu se projednává návrh, který předpokládá zákaz výroby a užívání tříštivých bomb, jakož i obchodování s nimi.
Navrhuje také, aby nynější zásoby byly zlikvidovány do šesti let. Konečný dokument bude na začátku prosince v Oslu předložen k podpisu všem státům, včetně těch, které v Dublinu nejsou.
Mull uvedl, že podle návrhu by byla trestná vojenská spolupráce s USA a dalšími zeměmi, které tříštivé bomby mají a k dohodě se nepřipojí.
To by podle něj ohrožovalo humanitární úsilí, jaké nyní třeba Spojené státy podnikají v Barmě a Číně a kde jsou na pomoc obětem přírodních katastrof nasazováni vojáci a vojenská technika jako lodě a letadla.
"Mělo by to velmi vážné důsledky," řekl Mull. Podle Marka Hiznaye z Human Rights Watch jsou takové výhrady předčasné. "Řada zemí se tu snaží tento problém vyřešit," řekl v telefonickém rozhovoru z Dublinu. "Kdyby na tom Spojeným státům opravdu záleželo, tak jsou zde a hájí své zájmy."
Hlavní výrobci a uživatelé tříštivých bomb - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael - se jednání v Dublinu neúčastní a jsou proti zákazu těchto zbraní. Washington tvrdí, že mají velký vojenský význam, i když je pro to, aby jejich užívání bylo regulováno.
Cílem dublinské konference je dosáhnout jasné dohody, jež by měla stejný význam jako úmluva dosažená v Ottawě v roce 1997, která zakázala protipěchotní miny. Přestože se k ní země jako USA, Rusko a Čína nepřipojily, vedla dohoda k výraznému poklesu v užívání těchto min.
Foto: UNICE, AP a Reuters
