Téměř dvěma stovkám států světa se podařilo na klimatické konferenci OSN v mexickém Cancúnu dosáhnout kompromisu. Značně smířlivý text finální dohody nechává otevřenou otázku prodloužení platnosti Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, počítá ale se zřízením "zeleného fondu" pro rozvojové země.
Bolívie byla jedinou zemí, jež dohodu odmítla. Kompromisní text navržený hostitelským Mexikem byl ale schválen i přes její odpor. Ve vypjatém závěru summitu, který hrozil nezdarem kvůli neshodám mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, jednaly delegace nepřetržitě od čtvrtka.
Výsledkem je dohoda, která se místo zásadních otázek omezení produkce skleníkových plynů soustředí spíše na dílčí problémy a obecný rámec pro další vyjednávání.
"Máme text, který sice není dokonalý, je ale dobrým základem, od něhož se můžeme v budoucnu odrazit," uvedl šéf americké delegace Todd Stern. Ve stejném duchu se vyjádřil i jeho čínský protějšek Sie Čen-chua, který však neopomněl dodat, že budoucí jednání budou tvrdá.
Otázka prodloužení takzvaného Kjótského protokolu, jenž reguluje produkci skleníkových plynů, tak byla odložena na konferenci v jihoafrickém Durbanu. V centru tamních jednání budou zřejmě stát Čína a USA, které produkují nejvíce skleníkových plynů.
Proti platnosti protokolu rázně protestují například Japonsko a Rusko. Úspěchem mexických jednání je podle odborníků alespoň částečná dohoda, na kterou předběžně přistoupily i státy, jež při jednáních kladly největší odpor.
Schválený text pouze uvádí, že je třeba snížit produkci skleníkových plynů, které narušují ozonovou vrstvu atmosféry, aniž by jasně stanovil mechanismus, jak toho docílit.
