Jen týden poté, co na oceánském dnu pod severním pólem vítězoslavně vztyčila svou vlajku ruská výprava, se do oblasti tenčícího se ledu a kýžených nerostných surovin vydává kanadský premiér.
Stephen Harper (48), kanadský ministerský předseda, se včera večer místního času vydal na třídenní arktický výlet, který má podpořit zpochybňované nároky jeho země v arktické oblasti. Očekává se, že během cesty také oznámí místo první kanadské vojenské základny v oblasti Arktidy.
Premiérova cesta byla plánována již několik měsíců, ruská výprava jí ale dala nový impuls. Podle Harperova mluvčího bude kanadská vláda ve věci své arktické agendy postupovat tvrdě.
Kanada chce prý v oblasti hájit tři hlavní priority: ekonomický rozvoj, ochranu životního prostředí a národní suverenitu.
Kanada financuje rozsáhlou arktickou expedici Nanook. Harper minulý měsíc oznámil vybudování flotily šesti ledoborců, kteří mají střežit Severozápadní průliv. Kanadské nároky na oblast spojující Atlantik s Tichým oceánem totiž odmítají uznat Spojené státy. Tvrdí, že se jedná o mezinárodní území.
USA svůj postoj nehodlají měnit, neboť Kanada podle nich nemá kapacity na to, aby si severní hranici celoročně hájila. Kanada doufá, že flotila ledoborců jí pomůže své arktické nároky obhájit.
V oblasti Arktidy se tak rozhořívá dosud nenápadná válka mezi Ruskem, Kanadou, Dánskem, Norskem a Spojenými státy. Jde o více než milion kilometrů čtverečních arktického mořského dna. Důvod je prostý. Podle geologických odhadů se zde skrývá až 25 procent ze světových dosud nevyužívaných zásob ropy a zemního plynu.
Polární soupeření se stupňuje s tím, jak se v ostatních oblastech světa ztenčují energetické zásoby. Nahrávají mu také důsledky globálního oteplování, díky němuž se ledový pokryv na severu ztenčuje a činí výpravy za ropným zlatem přeci jen o něco přístupnější.
Podle mezinárodního práva v současnosti žádná země nevlastní severní pól ani okolní Arktický oceán. Pět zemí, které s oblastí sousedí – Rusko, Spojené státy, Kanada, Norsko a Dánsko, se musí spokojit s
Mezinárodní konvence OSN z roku 1982 však stanovuje, že každý stát může činit nárok na mořské dno do vzdálenosti
Předpokladem je, že jejich území má podobnou geologickou strukturu jako podmořský šelf. Rusko, které úmluvu podepsalo již v roce 1997, tak má čas jen do konce letošního roku, Kanada do roku 2013. Pozadu nechtějí zůstat ani Spojené státy. Závody začaly.
Na fotografiích: (1) Kanadský premiér Harper během dnešní zastávky v kanadských Severozápadních teritoriích, (2) Ruský jaderný ledoborec Rossija, využívaný během nedávné ruské arktické výpravy, 2. srpna, (3) Spuštění ruské miniponorky Mir, která zkoumala dno na severním pólu.
Foto: AP
