Velký revanš Huga Cháveze
28.02.2008 13:59
Venezuelský prezident pokračuje v budování ohlášené socialistické „superstrany". Důležitým krokem bylo jeho zvolení prezidentem nové Sjednocené socialistické strany Venezuely. Opozice přirovnává jeho postup ke strategii Fidela Castra na Kubě.
O uplynulém víkendu nadšeně odsouhlasilo téměř 1700 účastníků páté schůze zakládajícího kongresu Jednotné socialistické strany Venezuely (Partido Socialista Unido de Venezuela; PSUV) Huga Cháveze jako prezidenta strany.
Do nového politického objektu houfně vstupují menší levicové strany, jako jsou například Socialistická liga nebo Venezuelská lidová unie.
Sjednocení levice do jediné politické strany pomůže podle Cháveze rozhýbat revoluční snahy. Shromážděný levicový potenciál by měl proniknout do všech sfér života ve Venezuele.
Masová strana bude svým vlivem přímo i nepřímo zasahovat do rozhodování ve státních institucích. PSUV také hodlá dominovat všem organizacím v zemi. Jedním z cílů je kontrola lidských i nerostných zdrojů Venezuely.
Předseda stranické disciplinární komise Diosdado Cabello doufá, že strana bude vládu na politickém poli doplňovat, ale bude se jí podřizovat.
Odplata za referendum
Dalším krokem tvorby nové strany je volba patnáctičlenného revolučního výboru desátého března. Každá z delegací ze všech třiadvaceti spolkových států má navrhnout tři kandidáty. Jejich jména dostane k posouzení nový partajní prezident.
Poté poputuje list se zhruba osmdesáti kandidáty k odsouhlasení mezi čtrnáct tisíc takzvaných socialistických „batalionů". V těchto místních organizacích je soustředěno přes pět milionů členů PSUV.
Opozice se ozvala již v prosinci, kdy Chávez záměr sjednotit své koaliční partnery do jednoho bloku oznámil. Občas nátlaková hra venezuelského prezidenta podle jeho odpůrců připomíná převzetí moci Fidelem Castrem na Kubě.
Hugo Chávez se sice s kubánským exdiktátorem přátelí, ale ve své zemi i přes socialistické prvky v ekonomice autoritářský systém nezavedl.
Minulý rok neuspěl s jím iniciovaným referendem o ústavních změnách. Mezi klíčové úpravy patřilo například zavedení neomezeného počtu volebních období prezidenta, prodloužené prezidentské období na sedm let nebo ukončení autonomie Centrální banky.
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.