Tisíce studentů venezuelských vysokých škol se zúčastnily v metropoli Caracasu pochodu, který směřoval až před sídlo parlamentu a během něhož se dostali do střetů s policisty a stoupenci vlády. Policie manifestantům zabránila dostat se až k budově Národního shromáždění. Pochod byl zorganizován na protest proti ústavní reformě, jak ji prosazuje prezident Hugo Chávez.
Jak se obávali studentští vůdci, příslušníci národní gardy zadrželi na silnicích desítky autobusů, které svážely studenty na demonstraci z celé země. Informovala o tom agentura EFE.
Policisté házeli do davu pochodujících bomby se slzným plynem poté, co se malá skupina příznivců Cháveze střetla nedaleko sídla parlamentu s demonstranty - létaly přitom i lahve a kamení.
Podle novinářů se protestní akce zúčastnilo kolem 20 000 osob. Jeden z poslanců, Chávezův příznivec, tvrdil, že jich bylo mnohem méně.
Policie zablokovala demonstrantům přístup k budově parlamentu
Demonstranti upozornili, že policie jim zablokovala přístup k budově parlamentu, ačkoliv úřady běžně umožňují Chávezovým stoupencům, aby se v ulicích projevovali bez sebemenších omezení. "Je to jasný důkaz politické diskriminace," prohlásil studentský předák Stalin González.
Podle soukromé televizní stanice Globovisión generál národní gardy označený jen příjmením Rodríguez tvrdil, že autobusy směřující do Caracasu byly zablokovány na základě oznámení, že studenti cestují do hlavního města s podomácku vyrobenými bombami. Proti jejich zadržení protestovala i vedení univerzit, nicméně většině z nich se později podařilo se do Caracasu dostat.
José Caricote z takzvaného studentského parlamentu vyzval členy národní gardy, aby "respektovali právo na protest, aby se věnovali potírání zločinnosti a přestali zastavovat studenty, kteří přijíždějí do Caracasu, aby mírumilovně protestovali proti reformám".
Studenti se vydali na pochod z areálu jedné z metropolitních univerzit s plakáty a transparenty s nápisy proti Chávezovi v silném lijáku, za vyvolávání hesel "Ne reformě" a "Tohle je diktatura". "S touto reformou bude prezident kontrolovat všechno. Jeho moc bude téměř neomezená," upozornil jeden z pochodujících. K nim se připojili i někteří stoupenci opozičních sil.
Jeden ze studentských vůdců David Smolansky prohlásil, že doufá, že "jednou se ve Venezuele objeví lidé, kteří budou ochotni nést svou kůži na trh ve jménu demokracie".
Kupodivu se do jisté míry zapojila do politického protestu i venezuelská média, ovládaná v podstatě státem. Informovala, že z pouličních svítilen na ulicích Caracasu a východovenezuelského města Ciudad Guayana visely bezhlavé figury s nápisy "Ne reformě" a "Svoboda".
Prezident v polovině srpna předložil parlamentu návrh revize několika desítek z 350 článků ústavy z roku 1999. Zvláštní parlamentní komise k návrhu připojila dalších 25 článků. Chávez mimo jiné navrhuje, aby mohl být tentýž člověk zvolen do čela státu neomezeně, dále omezení autonomie centrální banky či vytvoření různých druhů vlastnictví vedle soukromého.
Parlamentní komise například navrhla snížení věku pro možnost volit z 18 na 16 let a omezení práv na informace. Vláda tvrdí, že ústavní změny budou konsolidovat "socialistický systém rovnosti a spravedlnosti". Opozice změnu odmítá, protože Chávezovi reforma přinese fakticky "imperiální" pravomoci a navždy ho posadí do vlády.
Změny v ústavě směřují k vytvoření politického, sociálního, ekonomického a územního systému, jejž prezident, vláda a parlament nazývají socialistický. Ovšem i někteří z nich, ač jsou Chávezovi stoupenci, se připojili ke kritikům z řad opozice i katolické církve, kteří reformy označují za odklon k osobnímu autoritářství. V protivládním táboře panují obavy mimo jiné z toho, že budou značně oklestěny občanské svobody; změny například umožní v době výjimečného stavu zadržovat občany bez obvinění.
Chávez, blízký stoupenec kubánského vůdce Fidela Castra, tvrdí, že reformy jsou plně demokratické a nutné k tomu, aby Venezuela rychleji přešla k socialismu.
Foto: AP
