Novým prezidentem Venezuely se stal Nicolás Maduro, kterého si jako svého loajálního nástupce vybral před svou nedávnou smrtí radikálně levicový a protiamerický Hugo Chávez. Výsledek nedělních prezidentských voleb oznámila Národní volební rada. Opozice však obvinila vládní socialisty z ovlivňování hlasování a vítězství úřadujícího prezidenta neuznala. Madurovi již ke zvolení gratulovali prezidenti Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.
Maduro podle ústřední volební komise získal 50,7 procenta hlasů, zatímco lídr protichávezovské opozice Henrique Capriles 49,1. Výsledky ukázaly, že země je po Chávezově smrti rozdělena na dva nesmiřitelné tábory.
Caracas již před oznámením výsledků zaplavily desetitisíce lidí. Napjaté očekávání se u Caprilesových příznivců změnilo v hněv a davem znělo hlasité volání "podvod". Opoziční vůdce však k žádné oficiální demonstraci své lidi dosud nevyzval, ačkoli dal jasně najevo, že se s výsledky nemíní spokojit.
"Dnes jsem nebojoval proti kandidátovi, ale proti celkovému zneužití moci," prohlásil Capriles. Počet případů, kdy podle něj došlo k volební manipulaci, vyčíslil na více než tři tisíce. Madurovi lidé přitom údajně sahali k celé škále prostředků od střelby až po opětovné otevírání volebních místností po oficiálním ukončení hlasování.
Z Madurova tábora se naproti tomu ozývala hesla oslavující pokračování chávezovské éry; o regulérnosti výsledků tu nepochyboval nikdo. "Dnes můžeme říci, že jsme spravedlivě vyhráli," prohlásil Maduro před davem příznivců, kteří se sešli u prezidentského paláce v Caracasu. Nenechal přitom nikoho na pochybách, komu vděčí za svůj triumf: v ruce držel velký Chávezův portrét a při zpěvu národní hymny nechal z reproduktorů zaznít hlas zemřelého "velitele".
Na adresu opozice vítěz voleb řekl, že nechce násilí a že stejně jako Capriles žádá volební radu, aby sčítání hlasů překontrolovala.
Rada ve svém nočním prohlášení vyzvala obyvatele, aby respektovali volební výsledek a zůstali doma. Na klid v ulicích dohlíží od víkendu na 150 tisíc příslušníků bezpečnostních sil, žádné vážnější incidenty dosud nejsou hlášeny.
Kdy dojde k přepočítání hlasů požadovaném oběma kandidáty, zatím rada neupřesnila, výsledek však označila za nezvratný.
Radost z Madurova zvolení již dali najevo dlouholetí Chávezovi spojenci - ruský prezident a jeho běloruský protějšek. Putin pogratuloval novému venezuelskému prezidentovi a vzkázal mu, že věří v pokračování nadstandardních vztahů. Moskva v minulosti investovala do venezuelského ropného průmyslu miliardy dolarů a dodávala Chávezovi na dluh zbraně.
Podle prohlášení Kremlu Putin doufá, že Maduro tyto vztahy upevní. Běloruský prezident Lukašenko rovnou s blahopřáním pozval Madura k návštěvě Minsku. "Volba venezuelského lidu ukazuje obrovskou důvěru a uznání vašich výjimečných zásluh v oblasti ochrany veřejných zájmů Venezuely," uvádí se v Lukašenkově prohlášení.
Poněkud méně entuziasmu dal najevo dosud tichý Madurův oponent a "dvojka" venezuelských socialistů Diosdado Cabello. Těsné vítězství není podle předsedy parlamentu pro chávisty nijak dobrým výsledkem. "Jsme povinni učinit hlubokou sebekritiku," uvedl Cabello na sociální síti, čímž naznačil možné zostření vnitrostranického boje.
Průzkumy dávaly padesátiletému bývalému řidiči autobusu a odborářskému předákovi Madurovi náskok od deseti do 20 procentních bodů, ale v závěru kampaně jedna sondáž ukázala, že původní velký náskok favorita se smrskl na sedmibodový. Nakonec vyhrál jen asi o 235 tisíc hlasů, přičemž se bojovalo o hlasy téměř 19 milionů voličů.
K urnám přišlo 79 procent lidí, což je pouze o procento méně než rekordní účast při říjnových volbách, v nichž naposledy triumfoval Chávez.
Vládní kandidát a úřadující prezident Maduro nastupoval do klání z pozice "jediného garanta" zachování sociálních programů, financovaných z ropných výnosů.
Díky této štědrosti se nejchudší vrstva země během čtrnácti let Chávezovy éry podle hospodářské komise OSN ztenčila z poloviny na 29 procent obyvatelstva.
Čtyřicetiletý právník a stoupenec tržní ekonomiky Capriles mimo jiné sliboval, že skoncuje s "dárky" pro Kubu a další spojence levicového režimu, který výnosů z těžby více než 100 tisíc barelů ropy denně využíval k "petrodiplomacii" a budování regionálního vlivu Venezuely.
|
Kdo je Nicolás Maduro? |
|
Nicolás Maduro Moros se narodil 23. listopadu 1962 v Caracasu jako syn odboráře, jehož rodina má sefardsko-židovské kořeny. Maduro absolvoval střední školu, kde se angažoval ve studentské samosprávě. V roce 1999 byl poprvé zvolen do parlamentu, jehož členem byl do srpna 2006, kdy se stal ministrem zahraničí. Od ledna 2005 do srpna 2006 parlamentu předsedal.
Svou kampaň vybudoval na kultu před měsícem zesnulého prezidenta Huga Cháveze, někdy mu říkají "Chávezův syn". Dříve pracoval jako řidič autobusu MHD v metropoli Caracasu, zviditelnil se i jako šéf odborů, byl šéfem diplomacie i viceprezidentem. Podle opozice je však padesátiletý Maduro "jen špatnou imitací" Cháveze, v jehož šlépějích zřejmě půjde. Sám Maduro postrádá charisma i vize.
|










