Počet trestanců v amerických věznicích dosahuje rekordních čísel a Spojeným státům to leze do peněz. Hledají se proto cesty, jak rozpočtům ulevit – pomocí vězňů.
Stát Florida zaplatí ročně 2,26 miliardy dolarů na ubytování 88 tisíc vězňů a na monitorování desítek tisíc dalších, kteří jsou podmínečně propuštěni.
Není proto divu, že se notoricky prázdná státní kasa snaží najít způsoby, jak na vězních něco vydělat. Nový sekretář floridské vězeňské správy (Department of Corrections) James McDonough se snaží o plnou zaměstnanost svých zavřených oveček.
Zatím se mu podařilo najít zhruba pět set tisíc hodin práce měsíčně, většinou na veřejně prospěšných projektech jako je čištění dálnic nebo vyklízení odpadků po pravidelných hurikánech.
Stále více a více ale najdeme floridské vězně také při sbírání zeleniny nebo trhání ovoce. Vedle toho mohou vězňové pracovat také v rámci programu PRIDE, což jsou podniky řízené státními vězeňskými správami.
Objevuje se i snaha o znovuzavedení systému pronájmu vězňů, podle kterého věznice pronajímají firmám pracovníky a firmy denně platí za každého vězně určitý poplatek. Tuto praxi ale Florida zakázala již před osmdesáti lety. 
Stejná situace je také v Kalifornii, kde vězňové v rámci programu PIA (Prison Industry Authority) vyrábějí kde co: od nábytku, oblečení po poznávací značky aut. Odměna je skutečně královská, kolem třiceti centů za hodinu.
Všechny podobné programy nepovolují prodej výro
Další státy ale podobné programy a s nimi přicházející regulace nemají a snaží se využívat vězeňskou práci po svém. Stát Colorado, který nedávno přijal snad nejpřísnější anti-imigrační zákony, brzy zjistil, že místo miliónových úspor ho monitorování nových zákonů stojí dvě miliardy dolarů ročně.
Snaží se proto nahradit migrující a často ilegální zemědělské dělníky z Mexika vězni z přeplněných věznic. Ti dnes za šedesát centů na hodinu sbírají melouny, cibuli a papriku.
Zatímco se ozývají hlasy o tom, že by si na sebe měli vězňové vydělávat a soukromý sektor se vehementně domáhá možnosti vězně coby levnou pracovní sílu zaměstnávat, někteří ekonomové a řada odborových svazů se domnívají, že masové zaměstnání vězňů může americkou ekonomii poškodit, neboť by statisíce vězňů pracujících za dumpingové ceny braly práci běžným Američanům.
Jedna studie našla vězně v nečekaných místech. V Kansasu zvedali vězňové telefony ve cestovní kanceláři, Microsoft je používá k balení softwaru a letecká společnost TWA je používala k zamlouvání letenek.
V amerických věznicích je v současné době kolem dvou milionů vězňů a třebaže se pracovní příležitosti týkají a budou týkat jen odsouzených za nenásilné činy, je jasné, že masové nasazení by rychle narazilo na odpor těch, kteří pro levnou vězeňskou práci přijdou o místo.
Foto: epstein & connecticut museum
