Tento víkend se na výsluní pozornosti Spojených států i prezidentských kandidátů vyhřívá Nevada. Právě v tomto státě na západě USA totiž probíhá další kolo amerických primárek, v nichž demokraté i republikáni vybírali svého oficiálního kandidáta pro prezidentský boj. V Nevadě stranická shromáždění nakonec zvolila Hillary Clintonovou a Mitta Romneyho.
Rozsáhlé pouště, legalizovaný hazard a prosperující turismus. Tak lze krátce charakterizovat Nevadu. Nebo ještě stručněji: Las Vegas.
Klíč ke každému státu je jiný. V Iowě rozhodovalo zemědělské obyvatelstvo, New Hampshire je více konzervativní a jde proti proudu, Michigan zase trápí ekonomické problémy.
V dvouapůlmilionové Nevadě měla mít rozhodující hlas zdejší početná hispánská komunita (asi 25 procent obyvatelstva). Z místních rádií a televizních stanic se proto nepřetržitě ozývají volební spoty ve španělštině.
„Ano, můžeme", prohlašuje rozhodně afroamerický senátor Barack Obama. Jeho konkurentka Hillary Clintonová naopak přesvědčuje, že ona je „hlasem bezhlasých."
Konec ohledů
Právě mezi demokraty Obamou a Clintonovou probíhal nejtvrdší boj. Oba dva během minulého týdne chodili po hispánských čtvrtích, rozdávali letáky, pojídali tacos a své projevy nechali simultánně tlumočit do španělštiny. Vedle toho se ale nezapomínali vzájemně napadat a stále ostřeji osočovat.
Podle prozatímních výsledků vyhrála u Iberoameričanů í v Nevadě bývalá první dáma. Obamovi tak nepomohla ani podpora silných odborů zaměstnanců kasín a pohostinství.
Hlavními tématy, na které zdejší voliči slyší, jsou lepší a dostupnější školství a zdravotní péče, reforma imigrační politiky a vytvoření nových pracovních míst.
Clintonová u Hispánců těžila z dobré pověsti svého manžela, bývalého prezidenta, Obama naopak imigranty lákal svým osobním příběhem uskutečněného amerického snu.
Nevada je významná také proto, že zdejší hlas může ovlivnit hlasování v dalších státech s početnou hispánskou populací. Zejména v sousední Kalifornii, která bude spolu s dalšími dvaceti státy hlasovat během takzvaného Superúterý 5. února. Nakonec proto i zde nakonec došlo k posunutí stranického shromáždění a dřívější termín.
Během zdejší kampaně se jasně ukázalo, jak frustrovaní ze současné republikánské administrativy prezidenta Bushe Hispanoameričané skutečně jsou. Velmi citlivě proto posuzují postoje jednotlivých kandidátů k imigraci a hlasovacímu právu pro přistěhovalce. Nejsilnějším tématem ale nakonec byla ekonomika.
Zatímco demokraté se do kampaně v Nevadě opřeli s veškerou vervou, republikáni se zaměřili spíše na Jižní Karolínu, kde v sobotu probíhají primárky jejich strany. (Demokraté rozhodnou až o týden později, 26. ledna.) V Nevadě nakonec se svou image úspěšného byznysmena zvítězil Mitt Romney.
Foto: AP
