Branný výbor americké Sněmovny reprezentantů ve středu doporučil škrtnout přes polovinu z více než 700 milionů dolarů (přes 11 miliard Kč), které vláda prezidenta George Bushe žádá na příští rok na financování evropské části protiraketového štítu. Argumentoval tím, že je třeba počkat, až výstavbu těchto objektů schválí hostitelské země, tedy Česko a Polsko.
Stejný postup Kongres zvolil i loni při schvalování rozpočtu na letošní rok.
I přes výrazné zkrácení financí bude rozpočet na příští rok vyšší než loňský, upozornila při jednání výboru demokratická poslankyně Ellen Tauscherová, která prosadila škrt na výzkum a vývoj. Sněmovní výbor projednával financování protiraketového štítu v rámci návrhu celkového rozpočtu na obranu na fiskální rok 2009, který začíná letos 1. října.
Obdobný výbor Senátu s návrhem na financování základen v ČR a Polsku vyslovil počátkem května plný souhlas. Žádné škrty nepožadoval, čerpání peněz ale stejně jako loni podmínil schválením smluv s Prahou a Varšavou a vypracováním nezávislé studie, která prokáže účinnost celého systému.
Po schválení ve výborech Senátu a Sněmovny reprezentantů bude nyní návrh takzvaného autorizačního zákona předložen jednotlivým komorám. Pokud nebude schválen shodný text, což je pravděpodobné, následuje dohodovací řízení. Stejná procedura čeká i přidělovací zákon, který tvoří druhou část schvalovacího procesu vojenského rozpočtu.
Z vládou navrhované částky na výstavbu radaru v České republice a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku výbor doporučil škrtnout přes 230 milionů dolarů na výzkum a vývoj a 140 milionů dolarů na stavební projekty, z toho 60 milionů v České republice. Loni americká vláda žádala 310 milionů dolarů, z nichž Kongres nakonec rozpočet snížil o 85 milionů.
Celkové výdaje na obranu USA, vyjma financování bojů v Iráku a Afghánistánu, mají v příštím roce dosáhnout 542,5 miliardy dolarů (8,85 bilionu korun).
Ministr obrany Robert Gates v dopise členům sněmovního výboru žádal, aby byl rozpočet na evropskou část protiraketového štítu schválen v navrhované výši, což by podle něho urychlilo vyjednávání s Prahou a Varšavou. Bylo by také jasným vzkazem Íránu, že USA myslí vývoj protiraketové obrany vážně, a Rusku, že obě politické strany v Kongresu štít podporují, ať už Moskva s USA v této věci spolupracuje, nebo ne.
Bushova vláda argumentuje ve prospěch instalace objektů protiraketové obrany v Evropě údajnou hrozbou z nepřátelsky naladěných zemí, za něž označuje především Írán a Severní Koreu. Proti rozšíření systému do Evropy protestuje Rusko, které tvrdí, že jsou tím ohroženy jeho bezpečnostní zájmy.
Proti radaru na českém území je většina české veřejnosti a české opoziční strany. Vláda je ale připravena příslušné smlouvy podepsat ještě do poloviny roku. Jednání s Varšavou se prodlužují, protože tamější vláda žádá od USA pomoc při modernizaci polské armády.
Foto: Profimedia a Pentagon
