WikiLeaks zveřejnil 400 tisíc dokumentů z Iráku

Zahraničí
23. 10. 2010 12:09
Podle Wikileaks docházelo k mučení vězňů a vraždám civilistů a americké síly jen přihlížely.
Podle Wikileaks docházelo k mučení vězňů a vraždám civilistů a americké síly jen přihlížely.

Zpravodajský server WikiLeaks zveřejnil v pátek dalších 400 tisíc dokumentů z války v Iráku. Jedná se o největší únik vojenských informací v historii. V dokumentech se objevují informace o vraždění civilistů iráckými složkami i případy mučení vězňů.

Podle zakladatele stránek Juliana Assangeho přináší server informace o válečných zločinech, které se děly v koalici, které Američané veleli. V dokumentech se uvádí, že civilních obětí bylo o 15 tisíc více, než se doposud odhadovalo. Většina z nich byla podle serveru zabita příslušníky iráckých vojenských složek za tichého přihlížení Američanů.

Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell uvedl pro CNN, že v dokumentech se objevila jména 300 Iráčanů, kteří by mohli být únikem dat ohroženi na životech. Americká administrativa dlouhodobě kritizuje server, že svými daty o válce ohrožuje bezpečnost Američanů i jejich iráckých spolupracovníků. "Jsou tam jména 300 Iráčanů, naše jednotky teď pracují na tom, aby je kontaktovaly a zajistily jim bezpečnost. Teď čelíme množství dokumentů, které proti nám mohou nepřátelé použít," uvedl Morrell.

"Data obsahují tajné informace, které neměly být nikdy vystaveny veřejnosti. Mohou ukázat na taktiku, techniky a procedury, jak naše jednotky operují na bojištích, vypovídají o možnostech našeho vybavení, stylech zajištění zdrojů a práci se samotnými Iráčany," popsal Morrell obavy Pentagonu. Ten už dříve vyčlenil tým 120 lidí, kteří měli podrobně prozkoumat archivy Pentagonu a odhadnout možný dopad úniku.

Zakladatel portálu Wikileaks Julian Assange.Při srovnání s pár dokumenty, které zveřejnil WikiLeaks s daty ministerstva obrany USA, se však ukázalo, že server odstranil více citlivých údajů než samotné ministerstvo. Assange zároveň zdůraznil, že předchozí zveřejnění 76 tisíc stran dokumentů o válce v Afghánistánu nevedlo k žádné újmě na zdraví Spojenců tam působících.

Zveřejněné údaje obsahují nové poznatky, které poukazují na mnohé "přehmaty" amerických i iráckých ozbrojených sil v období od 1. ledna 2004 do konce roku 2009. "Jsou tam informace o civilistech zabíjených bez rozdílu na kontrolních stanovištích nebo o iráckých vězních mučených koaličními silami a o amerických vojácích, kteří vyhodili do povětří celé civilní budovy jen proto, že na střeše byl jeden podezřelý povstalec," uvedl WikiLeaks ve svém prohlášení.

V dokumentech se hovoří o více než 15 tisících civilistech, kteří zahynuli při doposud neznámých incidentech. Podle médií dokládají dokumenty řadu případů mučení, znásilňování i vraždění, kterého se údajně dopouštěli na iráckých vězních iráčtí vojáci a policisté. Americké velení prý o těchto násilných aktech vědělo, ale nevyšetřovalo je. Objevují se i informace o roli íránských ozbrojených složek při vyzbrojování a cvičení extremistických Iráčanů.

Pentagon se bojí o bezpečnost svých vojáků a informátorů v terénu.Podle britského Guardianu americká armáda stovky hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala, přestože znásilňování, týrání a dokonce vraždy se jevily jako systematická praxe iráckých policistů a vojáků. Naproti tomu případy, kdy se na údajném mučení podíleli spojenečtí vojáci, byly vždy předmětem vyšetřování.

Guardian napsal, že mučení je v některých případech doloženo lékařskou zprávou. List hovoří o situacích, kdy byli vězňové spoutáni, oslepováni a věšeni za zápěstí. Iráčtí bachaři podle listu vězně bičovali, mlátili pěstmi a kopali do nich. Zprávy o ohledání mrtvol obsahují údaje o popáleninách, bodných ranách a dokonce "nejasných chirurgických zákrocích". Mluvčí iráckého ministerstva spravedlnosti v Bagdádu odmítl, že by se irácké vládní síly ve věznicích dopouštěly na zadržených jakýchkoli krutostí.

Zástupce OSN pro lidská práva Manfred Nowak vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby obvinění obsažená v dokumentech z Iráku prověřil. "Obamova vláda je povinna věc vyšetřit a vyvodit závěry, pokud se objeví tak závažná obvinění," řekl Nowak televizi BBC.

Autor: - hep -Foto: ČTK/AP , Profimedia

Další čtení

Kanadská básnířka Anne Carsonová, laureátka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2026, přednese své dílo „Antigonick“ v umělecké galerii Moderna Museet ve Stockholmu

Od řeckých mýtů k současné literatuře. Nobelovu cenu získala Anne Carsonová

Zahraničí
8. 10. 2026
ilustrační obrázek

K USA míří první hurikán letošní sezony. Isaias hrozí záplavami, úřady vyhlásily stav nouze

Zahraničí
8. 10. 2026
ilustrační obrázek

USA chtějí omezit práci zahraničních absolventů. Univerzitám hrozí poplatek 1,5 milionu za studenta

Zahraničí
8. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ