Je to veřejné tajemství, o němž se v Bílém domě nahlas nemluví: prezident Barack Obama nepodepisuje mnohé listiny vlastní rukou, ale s pomocí automatického podpisového stroje. Američtí prezidenti používají zařízení zvané "autopen" už dlouhá desetiletí. Poprvé ale bylo nedávno automatické pero použito k podpisu tak důležitého dokumentu, jakým je federální zákon.
Autopen je poměrně jednoduché zařízení, které v primitivní formě používal už počátkem 19. století třetí prezident USA Thomas Jefferson. Jeho moderní verze sestává z matrice z plexiskla, do níž je vyryt autentický podpis. Šablona se vloží do přístroje, který podpis "přečte" a příslušné tahy přenese na ocelové rameno. To pak příkaz automaticky vyplní - vložit do ramene je možné jakoukoli tužku nebo pero, za hodinu stroj zvládne až 500 podpisů.
"Už dlouho je známo, že autopen je po prezidentovi druhá nejstřeženější věc v Bílém domě," řekl agentuře AP Jack Shock, který měl podpisy hlavy státu na starosti v éře Billa Clintona. Správa podpisových vzorů není údajně úplně jednoduchá: prezident Ronald Reagan jich měl dvaadvacet, kromě plného jména například i zkrácenou formu křestního jména Ron. Výběr signatury se řídil mírou důvěrnosti příslušného dokumentu.
Když byl v květnu Obama ve Francii na summitu skupiny G8, nařídil svým lidem v Bílém domě, aby s pomocí automatického stroje opatřili jeho podpisem novelu takzvaného vlasteneckého zákona, která upravovala pravomoci v boji s terorismem. Podepsat touto formou federální zákon, to si podle AP do té doby žádný šéf Bílého domu netroufl.
Obamu tlačil čas, protože Kongres odhlasoval novou legislativu na poslední chvíli. Hrozilo nebezpečí, že do návratu prezidenta ze zámoří zákonná lhůta vyprší.
Některým republikánským poslancům se takový postup nelíbil. V polovině června napsali Obamovi dopis, v němž ho vyzvali, aby legislativu podepsal znovu a vlastní rukou. Použití automatického pera prý odporuje ústavě.
Obama ale využil devětadvacetistránkové právní analýzy zpracované ještě v éře jeho předchůdce George Bushe, aby prokázal, že podpis je platný. Ari Fletcher, Bushův někdejší tiskový tajemník, prý ale nepamatuje, že by Bush autopen k podpisu zákona použil. Zahrával si údajně s myšlenkou, že to vyzkouší, ale nakonec všechny zákony podepisoval "ručně". Automat používal jen k podpisu běžné korespondence a upomínkových fotografií.
Podpisové automaty vyrábí pro Bílý dům firma Damilic Corp. a jeden přijde na 2000 až 10 000 dolarů (do 170 000 korun). K širšímu využití je v Bílém domě přivedl prezident Dwight Eisenhower, ale hlavně John Kennedy. Úplně první prezidentský podpisový přístroj, který nesl jméno "polygraf", ale měl Thomas Jefferson.
V USA se plánuje výroba nových, zdokonalených typů. Po vložení CD se vzorkem rukopisu budou schopné napsat podle diktátu jakkoli dlouhý, věrně reprodukovaný, ručně psaný dopis.
