Jen málokdo neslyšel o vysvobození chilských horníků, které loni zával uvěznil na dlouhých 69 dní. Že všichni vyvázli bez vážnějších následků, označují někteří za zázrak. Pro jednoho z havířů se to dokonce stalo posláním - jezdí teď po světě coby misionář.
José Henríquez (54) pracoval v dolech třiatřicet let, momentálně cestuje po Velké Británii, kde lidem vypráví o svém stěží představitelném uvěznění a zachránění i o osobní spáse. "Nejtěžší chvílí byl první den, když nás vrták záchranářů minul,“ vypráví. "Slyšeli jsme ho, jak se blíží, ale minul nás a naše mysli se zhroutily. Mysleli jsme, že už to vzdají, protože jsme jim nijak nemohli říct, že jsme naživu,“ cituje jej BBC.
V prvních hodinách a dnech hrůzy se José ujal role pastora, podle něj to byla právě víra, díky níž havíři přežili. "Když jsme mysleli, že jsme už všechno ztratili, byl jsem schopen jim říct, že jsme neztratili modlitbu.“ Modlili se v kruhu dvakrát denně, každý si mohl otevřít srdce, vypráví.
A nahoře horníci zastánce rozhodně měli – totiž jak na povrchu, tak ještě výše. Prezidentův kaplan Alf Cooper si je jist, že vrták vedla ruka Boží. „Byl to zázrak, na kterém se geologové a vědci obecně shodují,“ ujišťuje reverend, který teď jezdí spolu s Henríquezem. "Hledat je bylo jako zkoušet jehlu v kupce sena 700 metrů pod zemí a poslepu. I nevěřící velkoryse uznávají, že se tam stalo něco divného."
A José dodává, že během více jak dvou měsíců v podzemí se většina jeho kumpánů k Bohu zase obrátila, pomohl jim jak on, tak právě reverend Cooper přes videotelefon. "Kázal jim a dal jim příležitost rozhodnout se pro Krista.“ A víra zřejmě havířům zůstala i téměř čtyři měsíce po vysvobození.
„Můj manžel se mění. Mluví o Bohu, což nikdy nedělal, a co víc, chová se ke mně hezky, ne tak drsně jako dřív,“ říkají prý novopečenému misionáři Henríquezovi manželky jeho kolegů. Síla modlitby se podle něj potvrdila.
