Organizace spojených národů v New Yorku ve čtvrtek na neformální schůzce za zavřenými dveřmi zahájila mezistátní jednání o reformě Rady bezpečnosti OSN. Nejmocnější instituce světové organizace čelí dlouhodobě kritice za neplnění svého základního poslání při ochraně a prosazování míru a za nedemokratické rozhodování.
Složení rady, které se ustálilo v roce 1965, odráží mezinárodní situaci po druhé světové válce. Státy OSN na summitu v roce 2005 souhlasily, že rada potřebuje reformu, aby odpovídala realitě 21. století, zatím se ale neshodly, jak by měla vypadat.
Newyorští diplomaté zastávají názor, že jednání s vysokou pravděpodobností neskončí během letošního zasedání Valného shromáždění. Příčinu vidí v dlouhodobé regionální rivalitě i ve zjevné nechuti současných pěti stálých členů rady přijít o své výsadní postavení.
Německý velvyslanec při OSN Thomas Matussek, jehož země se uchází o prominentní místo v radě, se ovšem domnívá, že současná globální finanční a ekonomická krize nahrává možnému kompromisu. Otázka podle něho zní, zda státy OSN chtějí, aby svět řídily skupiny hospodářsky a politicky silných zemí, nebo "jediná globální instituce, kterou máme, tedy OSN".
Pokud se jednání o reformě dále povlečou, pozornost se zaměří na skupiny vyspělých zemí jako G-8 a G-20, "což skutečně oslabí OSN a nás všechny", varoval Matussek dnes v New Yorku.
Vyjádřil rovněž naději, že nová americké administrativa prezidenta Baracka Obamy se bude v otázce reformy Rady bezpečnosti angažovat více, než vláda předcházejícího prezidenta George Bushe. "Ale zformovaní její politiky bude chvíli trvat, zatím k tomu nemají pevné stanovisko," uvedl.
Rada bezpečnosti se skládá z pěti stálých členů s právem veta (Británie, Čína, Francie, Rusko a Spojené státy) a z deseti nestálých členů volených vždy na dva roky tak, aby byly zastoupené jednotlivé světové regiony.
Jeden z hlavních návrhů reformy, který podporuje také Česká republika, předpokládá rozšířit radu o deset křesel, přičemž počet stálých členů by se zvýšil o šest, ale bez práva veta.
Horkými kandidáty na stálé členství jsou Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Zbývající dvě stálá křesla by měly obsadit africké země, protože Afrika dosud na této úrovni zastoupena není. Zájem o členství dlouhodobě projevují zejména Nigérie, Jihoafrická republika a Egypt.
Proti růstu počtu stálých členů rozhodně vystupuje skupina států v čele s Itálií a Pákistánem, která prosazuje rozšíření rady o deset nestálých členů. Africká unie navrhuje rozšířit nestálé členy o šest zemí s právem veta, včetně dvou z Afriky, a počet nestálých členů zvýšit na 15.
Evropská unie vzhledem k rozdílným zájmům a návrhům svých členů společné stanovisko k rozšíření Rady bezpečnosti nemá.
Podle představ předsedy Valného shromáždění Miguela d'Escota by první kolo jednání mělo začít 4. března. Členské státy OSN by se měly věnovat kategoriím členství rady a později v březnu otázkám kolem práva veta a regionálního zastoupení. Velikost rozšířené rady, její pracovní metody a vztahy s Valným shromážděním mají být na programu v dubnu. V květnu pak mají jednání pokračovat druhým kolem.
Úvahy o reformě Rady bezpečnosti mají třicetiletou tradici, přičemž posledních 16 let je zastřešovala speciální pracovní skupina OSN. Její potenciál se ale vyčerpal, řekl ČTK český velvyslanec při OSN Martin Palouš.
Stejné stanovisko zastává i afghánský velvyslanec Záhir Tanin, který předsedá jednání OSN na toto téma. "Soutěž mezi návrhy skončila," řekl novinářům. Jednání vedoucí ke kompromisu jsou nyní na 192 členských státech, především na stálých členech Rady bezpečnosti, dodal.
Veškeré reformy může OSN přijmout jen s podporou dvou třetin svých členů a za podmínky, že s nimi souhlasí i všech pět stálých členů Rady bezpečnosti.
Foto: archiv OSN
