Budoucí palestinský stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy musí pokrývat stejnou rozlohu, jakou Izrael zabral na těchto územích před 40 lety. V palestinské televizi to dnes prohlásil prezident Mahmúd Abbás, který tak poprvé veřejně upřesnil rozlohu státu, jehož hranice by měly být dohodnuty v konečné mírové dohodě s Izraelem.
Izrael ale dosud jasně neřekl, jak velkého území by byl ochoten se vzdát. Od doby svého vzniku se území vzdával pouze s vyhlídkami na mír trvalejšího charakteru, jako tomu bylo například při předání Sinajského poloostrova Egyptu v roce 1979.
"Všechno, co chceme, je stát v hranicích z roku 1967, to znamená plochu 6205 kilometrů čtverečních na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy," citovala Abbáse agentura Reuters.
Palestinský prezident zároveň naznačil možnost pozměnění hraničních linií z doby před rokem 1967, pokud by Palestinci nakonec získali pod svou kontrolu území rovnající se tomu, které izraelské síly obsadily v blízkovýchodní válce roku 1967.
Americká vláda podpořila ideu menších teritoriálních výměn mezi Izraelem a budoucím státem Palestina tak, aby byli Palestinci odškodněni za bloky osad, které by v rámci jakékoliv mírové dohody zůstaly pod izraelskou kontrolou.
"Pokud jde o modifikaci hranic, ta je zmíněna v rezoluci 242," řekl Abbás. Na mysli měl dokument Rady bezpečnosti OSN z roku 1967, který slouží jako základ izraelsko-palestinských dohod země za mír.
Mluvčí izraelského premiéra Ehuda Olmerta v reakci na Abbásovo prohlášení řekla: "Premiér v minulosti říkal, že jakékoliv řešení v podobě dvou států by s sebou neslo vrácení území...velkého území. Nikdy jsme ale nebyli v této otázce konkrétnější a stále ještě nejsme v tomto stádiu."
Všechny izraelské vlády od konfliktu z roku 1967 vyloučily úplné stažení do předválečných hranic. Argumentovaly při tom bezpečnostními důvody a nárokem uplatňovaným židovským státem na celý Jeruzalém jako izraelské hlavní město, a to včetně anektované východní části tohoto svatého města. Palestinci ale chtějí arabský východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.
Budoucí status Jeruzaléma, otázka hranic budoucího palestinského státu a otázka palestinských uprchlíků jsou klíčovými spornými body mezi Izraelem a Palestinci. O sblížení stanovisek se nyní pokoušejí společné izraelsko-palestinské pracovní týmy, jejichž úkolem je vypracovat společnou deklaraci. Ta má být předložena na chystané blízkovýchodní konferenci v USA a má se stát osnovou závěrečných mírových jednání.
Abbás dnes také potvrdil, že chce nechat o jakékoli mírové dohodě s Izraelem hlasovat Palestince v referendu. Není ale jasné, jak by se řešila otázka radikálního hnutí Hamas, které má od června pod kontrolou pásmo Gazy a které odmítá uznat právo Izraele na existenci.
Na fotografii: Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, nedatováno
FOTO: archiv
