Převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi a odchod mezinárodních sil má být jedním z výsledků velké konference, která začala v Kábulu. Účastní se jí ministři zahraničí 60 zemí včetně šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga.
Afghánské bezpečnostní složky by měly přebírat zodpovědnost za bezpečnost už letos. "Jsem nadále odhodlán dospět k tomu, aby naše afghánské národní bezpečnostní síly byly odpovědné za všechny vojenské a policejní operace v celé zemi do roku 2014," řekl prezident Hamíd Karzáí.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ale ubezpečil, že to neznamená, že aliance po předání kontroly Afghánistán opustí: "Převod bude postupný na základě střízlivé analýzy politické a bezpečnostní situace a s cílem dosáhnout toho, aby byl nezvratný. Až to skončí, mezinárodní síly neodejdou. Jednoduše převezmou podpůrnou roli."
ČTĚTE TAKÉ: Strach z útoků. V Kábulu roste před summitem napětí
Afghánské vedení se zavazuje k tomu, že do příštího podzimu bude mít jeho armáda 170 tisíc lidí a policie 134 tisíc. V Afghánistánu je nyní 150 tisíc koaličních vojáků, hlavně Američanů.
Americký prezident Barack Obama nicméně chce od července příštího roku zahájit odsun amerických vojsk. A britský premiér David Cameron dal najevo, že by chtěl poslat zpátky do vlasti britské vojáky před příštími parlamentními volbami v roce 2015. A britský ministr obrany Liam Fox hovořil včera o roce 2014.
"Proces předávání (kontroly) se nemůže odkládat donekonečna," prohlásila k tomu americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Termín zahájení odchodu amerických vojáků označila za "začátek nové fáze", nikoli za konec americké účasti.
"Nemáme v žádném případě v úmyslu vzdát se naší dlouhodobé mise, která má za cíl stabilní, jistý a klidný Afghánistán," řekla šéfka americké diplomacie. Upřesnila, že USA budou dál přispívat na ekonomický rozvoj země a na budování afghánských bezpečnostních sil. Zároveň ale vyzvala afghánskou vládu, aby účinně bojovala proti korupci a zefektivnila státní správu. Podle ní mezinárodní společenství očekává od Kábulu "výsledky".
Karzáí žádal od účastníků konference podporu pro plán usmíření s umírněnými předáky povstaleckého Talibanu a integrace odhadovaných 36 tisíc příslušníků odbojných milicí do afghánské armády v průběhu následujících pěti let. Řekl také, že jeho vláda má dostatek finančních rezerv ze zahraničí na další tři roky. Proto o další finance ani nežádal.
Vyslovil ale názor, že vláda by měla mít větší kontrolu nad přicházejícími penězi. Konkrétně si kabinet přeje, aby jeho rukama procházelo nikoli 20 procent zahraniční pomoci, jak je tomu nyní, ale 50 procent. Karzáí také kritizoval činnost soukromých bezpečnostních agentur v zemi. Podle něj jsou příčinou většiny korupce a také podlamují stabilitu v Afghánistánu.
Konference se účastní ministři zahraničí více než 60 zemí, včetně šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga. V Kábulu panují k nelibosti místních lidí několik dní přísná bezpečnostní opatření, která komplikují pohyb i diplomatům ze zahraničních misí. Nedávný průzkum veřejného mínění, jehož objektivita není vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi zaručena, ukázal, že 74 procent Afghánců považuje spolupráci s zahraničními silami za chybnou. Také 65 procent dotázaných si přeje, aby Taliban a jeho vůdce mulla Muhammad Umar vstoupili do vlády.
Foto: ČTK/AP
