Prodej burky v obchodě Nihmatulláha Júsifího klesl o polovinu od roku 2001, kdy byla v Afghánistánu svržena vláda hnutí Taliban. Teď říká, že už brzy bude muset rozšířit sortiment o další druhy islámských oděvů, aby si vynahradil ztracené zisky.
Burku, dlouhý hábit, který ženy zahaluje od hlavy po paty včetně obličeje, prodává Júsifí posledních deset let. Právě burka byla povinným oblečením pro ženy během přísné vlády islámského Talibanu. Ale nijak zvlášť ho to netěšilo. "V duchu jsem si říkal, že když bůh dá, prodej burky klesne a pak budu prodávat i čádor a možná dokonce i plášť šalvár," říká Júsifí zpoza pultu svého malého krámku vmáčknutého v řadě dalších obchodů s burkami na hlavním tržišti ve městě Herát.
ČTĚTE TAKÉ: Belgické školy zakazují nošení šátků, muslimové se bouří
Překvapení Němci. Muslimů v zemi je více, než mysleli
První imámové začínají sloužit v holandské armádě
Čádor je dlouhý, splývavý kus oděvu z černé nebo tmavě vzorované látky, který se převážně nosí v Íránu. Odhaluje ženinu tvář, ale zakrývá zbytek jejího těla až po kotníky. Šalvár je dlouhý plášť nošený přes kalhoty, který je oblíbený mezi ženami v hlavním městě Kábulu, jež mají podstatně větší možnost volby, jak se chtějí oblékat. Vždycky ho doplňuje šátek nebo šál zakrývající hlavu a pevně uvázaný pod bradou.
Burka jako symbol ženské poroby
Minulý týden francouzský prezident Nicolas Sarkozy burku odsoudil a prohlásil, že ve Francii není vítána, protože je symbolem podrobenosti žen. "Nemůžeme připustit, že některé ženy v naší společnosti jsou vězeňkyněmi za mřížkou, odstřižené od společenského života, zbavené své totožnosti," řekl Sarkozy a připojil se tak k hlasům některých zákonodárců burku ve Francii úplně zakázat.
"Doufám, že, dá-li bůh, věci v Afghánistánu se ještě trochu vyvinou, lidé budou uvolněnější a rozumnější a pak žena, sestra či matka bude moci jít klidně volně nakupovat," dodává Júsifí, který prý nikdy od své ženy a dvou dcer nežádal, aby nosily burku. Teď jich prodává pět až patnáct denně, ale chystá se postupně zásobit i čím dál tím populárnějším čádorem, který odhaluje tvář. Doufá, že tím se mu podaří zdvojnásobit prodej i klientelu, protože čádor v současnosti v Herátu nosí asi polovina žen.
Ovšem zatímco v Kábulu nikdo ani nemrkne při pohledu na ženu v šalváru, v Herátu se za ní otočí spousta hlav. A pro mnohé i čádor posouvá hranice příliš daleko.
V zahradách svatyně místního uctívaného básníka si povídají sestřenice Margúl a Amirídžán a procházejí se mezi růžovými keříky a mramorovými náhrobky. Margúl si zvedla burku přes hlavu, protože v uzavřeném, klidném prostranství se může trochu uvolnit. Amirídžán má na sobě černý čádor ozdobený bílými kytičkami. "Když mám burku, cítím se opravdu hrozně. Nerada ji nosím. Moje rodina není nijak šťastná, když si oblékám čádor, pořád mi říkají, že bych si měla vzít burku. Ale mně se to nelíbí, rozčiluje mě, že nemůžu pořádně dýchat," říká osmnáctiletá Amirídžán.
Čádor je špatný
Dvacetiletá Margúl si prý na burku už zvykla, nosí ji od svých patnácti let. Její rodina dává přednost tomu, aby si ji oblékala a nedovoluje jí chodit na ulici s odhaleným obličejem. "Rodina mi říká, že ji musím nosit, že čádor je špatný. Že když budu chodit po ulici s odhaleným obličejem, lidé mě budou jenom pomlouvat," dodává se zahihňáním. "Ale mám z toho nepříjemné bolesti hlavy," připouští.
Její sestřenice Amirídžán ale tvrdí, že by si rozhodně vybrala šalvár, kdyby měla možnost volby. "Teď nám říkají, že Afghánistán je svobodný a ženy by měly mít možnost se volněji nadechnout, ale ne, vaše matka, tetičky a rodina nám pořád říkají, že bychom měly nosit burku ... já to prostě nemám ráda, jsem ráda volná, ne pod burkou."
Ve svém obchůdku Júsifí připouští, že mužské oči mohou být důvodem, proč se ženy cítí nucené nosit burku. "Oni by se neměli koukat, možná je to jejich chyba," říká. "Když žena přijde na trh nezahalená, otočí se za ní stovka párů očí a budou ji sledovat, protože takové je tady ovzduší."
Neměli by tedy muži nosit něco přes oči, co by jim zabránilo koukat po ženách? "No, ono asi nejde je zastavit," dodává Júsifí. "Muži budou vždycky zírat. Je to kulturou, ta je tady jiná, v každé zemi je jiná," vysvětluje a jako na omluvu sundává jednu burku z kovového háčku, obrací ji a ukazuje háčkovaný průzor pokrytý průhlednou modrou tkaninou, přes který mnohé Afghánky vidí svět. "Podívejte, ono je přes to docela dobře vidět."
Foto: Reuters
