Afghánská Velká rada (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země, vyzvala afghánskou vládu a povstalecké hnutí Tálibán k "okamžitému a trvalému" příměří. Klid zbraní by měly obě znepřátelené strany začít dodržovat s nástupem blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu. Vyplývá to ze závěrečného prohlášení, které bylo vydáno na závěr zasedání Velké rady, jež se konalo tento týden v Kábulu a jehož se zúčastnilo přes 3000 delegátů, včetně prezidenta Ašrafa Ghaního.
"Aby respektovaly vůli většiny afghánského lidu, musí afghánská vláda a hnutí Tálibán vyhlásit a dodržovat okamžité a trvalé příměří od prvního dne ramadánu," píše se v prohlášení. Pro začátek ramadánu je rozhodující, kdy se na obloze objeví první srpek nového měsíce, což se očekává v neděli nebo v pondělí.
Afghánská Velká rada je svolávána, je-li třeba rozhodnout o otázkách mimořádně závažných pro stát. Cílem nynějšího zasedání Velké rady, prvního od roku 2013, bylo dohodnout se na společném postoji k mírovým rozhovorům s povstaleckým hnutím Tálibán. Některé vlivné osobnosti, například premiér Abdulláh Abdulláh či exprezident Hamíd Karzáí, ale schůzku bojkotovaly s tím, že se jedná pouze o snahu Ghaního posílit své postavení před podzimními prezidentskými volbami.
Prezident Ghaní při závěrečném ceremoniálu prohlásil, že poselství z pětidenního shromáždění v Kábulu je jasné: "Afghánci chtějí mír." Nabídl příměří, ale pouze v případě, že nebude dodržováno jednostranně. Prezident rovněž slíbil propustit před začátkem ramadánu 175 vězňů z řad Tálibánu.
Islamistické hnutí Tálibán jedná o podmínkách ukončení občanské války se Spojenými státy, odmítá ale zatím mluvit přímo s afghánskou vládou, kterou považuje za loutkový režim v područí USA. Také pozvání na zasedání Velké rady Tálibán odmítl. Šesté kolo rozhovorů mezi americkou delegací vedenou zvláštním vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem a představiteli Tálibánu se nyní koná v katarském Dauhá.
V mírové dohodě by mělo být zakotveno stažení amerických vojáků z afghánského území výměnou za záruku Tálibánu, že již nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace al-Káida a Islámský stát (IS). To bylo původním důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington.
"Zdůraznil jsem Tálibánu, že afghánský lid, který tvoří jejich bratři a sestry, si přeje konec této války. Je načase složit zbraně, ukončit násilí a nastolit mír," napsal na twitteru americký vyslanec Khalilzad, který je afghánského původu.
Back in Doha for talks. In our opening session, I underscored to the Talibs that the Afghan people, who are their brothers & sisters, want this war to end. It is time to put down arms, stop the violence, & embrace peace. https://t.co/uTLDQMZQET pic.twitter.com/db70zXOcUk
- U.S. Special Representative Zalmay Khalilzad (@US4AfghanPeace) 2. května 2019
Americký zvláštní vyslanec "by měl zapomenout na to, že složíme zbraně", opáčil ve svém příspěvku na twitteru mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. "Místo tohoto fantazírování by měl pochopit, že (Spojené státy) musejí přestat užívat sílu a způsobovat další lidské a finanční ztráty upadající vládě v Kábulu," dodal.
