Bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád požádal v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby zrušil rozhodnutí o využití části zadrženého íránského majetku v USA k vyplacení odškodného. Americký nejvyšší soud v dubnu svým rozhodnutím umožnil použít dvě miliardy dolarů (48 miliard korun) k odškodnění asi tisíce příbuzných obětí atentátů vyprovokovaných nebo podporovaných Teheránem.
V Íránu toto rozhodnutí vyvolalo velkou kritiku a současný prezident Hasan Rúhání řekl, že se Teherán obrátí na mezinárodní justici. Odškodné se má týkat kromě jiného příbuzných 241 amerických vojáků zabitých v roce 1983 při dvou atentátech v Bejrútu. V říjnu toho roku tam při dvou explozích bylo zničeno velitelství americké námořní pěchoty a francouzských jednotek, které tvořily mnohonárodní síly v Libanonu. O život přišlo přes tři sta lidí. Útok je považován za jeden z nejhorších na západní cíle od druhé světové války a připisuje se šíitskému libanonskému Hizballáhu, za nímž stojí Írán.
Íránský majetek je v USA zabaven z doby, kdy proti Íránu platily sankce za jeho podezřelé jaderné aktivity. Spojené státy se loni velkou měrou zasadily o dokončení jednání o íránském jaderném programu, které bylo stvrzeno historickou dohodou. Írán získal za omezení svého programu zrušení mezinárodních sankcí, což kromě jiného zahrnuje zpřístupnění peněz zmrazených v zahraničí.
Ahmadínežád v dopise napsal, že "Íránci očekávají rychlou nápravu v případě zabavení majetku a také jeho vrácení". "Důrazně vám radím, abyste nedopustil, aby byly historická pomluva a hořký incident spojovány s vaším jménem," napsal Ahmadínežád Obamovi. Protože USA s Íránem neudržují diplomatické styky, dopis byl zaslán švýcarskému velvyslanectví v Teheránu, které působí jako prostředník.
Bílý dům na dopis zatím nereagoval a není jasné, jaké kroky by měl Obama podle Ahmadínežáda přesně podniknout. Nejvyšší soud o zajištění peněz rozhodl v dubnu v hlasování, které skončilo poměrem 6:2.
Ahmadínežáda prý k dopisu vedly spíš vlastní ambice pro prezidentské volby, které se budou konat příští rok. V úřadu už byl dva mandáty po sobě a nyní může po čtyřletém přerušení kandidovat znovu. Umírněný Rúhání bude zřejmě znovu kandidovat a že je těžké říci, jak na Ahmadínežáda pohlíží íránská veřejnost. Právě za jeho dvou mandátů byly na zemi uvaleny sankce, zatímco Rúháního administrativě se podařilo dokončit vleklá jednání a dosáhnout zrušení sankcí. Ahmadínežádovo druhé volební vítězství v roce 2009 navíc rozpoutalo jedny z největších protestů v Íránu.
