Dočasným vůdcem al-Kajdy byl po smrti Usámy bin Ládina jmenován jeden z členů vedení této skupiny Sajf Ádil. Informovala o tom stanice CNN. Narodil se v Egyptě a je považován za jednoho z nejnebezpečnějších operativců sítě. Časopis Forbes ho loni uvedl mezi osobami, jejichž jméno je třeba si pro rok 2011 zapamatovat.
CNN se odvolala na bývalého bin Ládinova spolupracovníka, Libyjce Numána bin Usmána, který nyní pracuje pro britské protiteroristické středisko Quilliam. Zprávu CNN potvrdil také pákistánský list The News, avšak ten svůj zdroj neuvedl.
Ádilovo jmenování má podle bin Usmána zmírnit nervozitu, která v al-Kajdě zavládla po bin Ládinově smrti 2. května, kdy ho zlikvidovalo v jeho sídle v Pákistánu americké speciální komando. Bin Ládin se tam skrýval několik let. Za bin Ládinova nástupce je považován všeobecně muž číslo dva al-Kajdy a rovněž Egypťan Ajmán Zavahrí. Bin Usmán řekl, že dočasným jmenováním Ádila chce al-Kajda vyzkoušet reakci členů na možnost, že v čele sítě stane osoba, která nepochází přímo z kolébky islámu, tedy z Arabského poloostrova, jako tomu bylo v případě bin Ládina. Ten se narodil v Saúdské Arábii.
O Ádilovi se mnoho neví. Sajf Ádil je jeho válečné jméno, je znám také jako Muhammad Ibráhím Makkaví. Je mu zřejmě 47 let a v minulosti byl členem egyptské armádní jednotky, v níž sloužili muslimští fundamentalisté a která roku 1981 spáchala atentát na egyptského prezidenta Anvara Sadata. Ádil roku 1988 z Egypta uprchl do Afghánistánu a tam se připojil k boji proti sovětským jednotkám, jehož se účastnil také bin Ládin.
Pak stoupal v hierarchii skupiny a je považován za jednoho ze strůjců atentátů na americká velvyslanectví v Tanzanii a Keni v roce 1998. Zahynulo při nich 200 lidí a stovky byly raněny. Podílel se zřejmě také na výcviku teroristů v Afghánistánu a Somálsku. Ádil dle serveru The International News neschvaloval atentáty na USA, které al-Kajda provedla v září 2001. Považoval to za příliš provokativní akci, která vyvolá ničivou reakci Američanů.
Následná ofenziva proti Talibanu a al-Kajdě v Afghánistánu mu dala za pravdu. Po zahájení mezinárodní vojenské operace v Afghánistánu spolu s několika dalšími špičkami al-Kajdy vyhledal útočiště v Íránu.
Po devět let tam prý byl držen v jakési ochranné vazbě, takže nebyl v centru konfliktu al-Kajdy se Západem. Írán letos na jaře držené vůdce al-Kajdy propustil, Ádil odjel do pákistánského pohraničí a znovu se ujal role vojenského velitele.
Jmenování Ádila bin Ládinovým nástupcem je dle The International News jen symbolický krok. Al-Kajda prý připravuje zásadnější strategickou změnu.
