Americká armáda dnes předala iráckým silám kontrolu nad západoiráckou provincií Anbár, kde se dříve odehrávaly tvrdé boje se sunnitskými povstalci. Anbár je jedenáctou iráckou provincií, kterou budou zabezpečovat výhradně irácké jednotky. Americký prezident George Bush k tomu řekl, že Anbár už není vydán na pospas Al-Káidě, která provincii ztratila.
Předání, které se odehrálo v anbárském správním středisku Ramádí, se zúčastnil americký generál John Kelly a anbárský guvernér Mamún Samí Rašíd. Ten při ceremoniálu připomenul, že Anbár má za sebou těžké boje s Al-Káidou a mnoho obětí.
Vládní bezpečnostní poradce Muvaffak Rubáí řekl, že "nic podobného se nikomu před třemi lety nemohlo zdát ani v těch nejdivočejších snech".
Mluvčí amerických jednotek, které slouží v západním Iráku, Chris Hughes označil dnešní předání za pouhou formalitu, protože irácké jednotky už v této oblasti operují samostatně sedm měsíců.
"Anbár se změnil díky Iráčanům. Tento úspěch je třeba připsat našim a iráckým jednotkám, ale také odvážným místním kmenům a dalším anbárským civilistům, kteří pomáhali," poznamenal k této události prezident Bush.
Ceremoniál připadl na začátek muslimského postního měsíce ramadánu, ale byl spíš skromný. Ulicemi Ramádí pochodovaly policjení oddíly, u vchodu guvernérova sídla vlály irácké vlajky a také prapory anbárských kmenů. Američané iráckým kolegům věnovali americkou vlajku a Kelly s Rašídem pak podepsali dohodu. V Ramádí panovala zvýšená bezpečnostní opatření, ale incidenty nejsou hlášeny.
Většina obyvatel Anbáru se hlásí k sunnitské větvi islámu. Anbár se rozkládá na třetině území Iráku a ačkoli zde nejsou významná naleziště ropy, má svou polohou velký strategický význam. Sousedí se Sýrií, s Jordánskem a se Saúdskou Arábií. Je první většinově sunnitskou provincií, kterou Američané předali Iráčanům. Dosud tak učinili jenom v případě tří kurdských a sedmi šíitských z 18 správních oblastí Iráku.
Teď v ní slouží 37 tisíc iráckých vojáků a policistů. Američané, jichž je 28 tisíc, tam však zůstanou, ale budou prý vyjíždět ze základen k akcím jen na žádost Iráčanů.
Někteří obyvatelé Ramádí vyjadřovali radost, že se o bezpečnost Iráčanů budou starat irácké síly, ovšem bylo dost i těch, kteří pochybovali o tom, zda tyto síly jsou s to plnit svou úlohu. "Naše síly nejsou připraveny. Je mi líto, že to říkám, ale uvnitř našich jednotek je velmi rozšířena korupce," citovala agentura AFP jednoho z nich.
Anbár se stal po invazi v roce 2003 hlavním stanovištěm i tranzitní oblastí příslušníků sunnitského odboje. Odehrávaly se tam jedny z nejtěžších bojů, včetně dvou velkých amerických útoků na město Fallúdža v roce 2004.
Situace se změnila až v roce 2006, když se kmenoví vůdci rozhodli přestat podporovat Al-Káidu a vytvořili domobranu, která se podílí na ochraně měst a vesnic. Jedním z hlavních důvodů změny jejich postoje byl nesouhlas s krvavou taktikou Al-Káidy.
V Anbáru stále panuje napětí mezi kmeny a centrální vládou. V ní mají většinu šíité, takže anbárští sunnité jí moc nedůvěřují. Členové sunnitské domobrany nebyli zapojeni do policejních ani armádních jednotek. Sunnitští stařešinové si nepřejí, aby byla bezpečnost v Anbáru v rukou šíitů, raději by ji zajišťovali výhradně sunnitskými oddíly.
V Anbáru padlo od roku 2003 na šest tisíc Iráčanů a přes 1300 amerických vojáků, což je třetina amerických ztrát v zemi od zahájení invaze.
Celkově se v Iráku ale bezpečnostní situace výrazně zlepšila. zatímco letos v srpnu tam padlo 382 civilistů, loni to bylo za totéž období 1770 Iráčanů. Klesá rovněž počet útoků na americké vojáky - letos v srpnu jich přišlo o život 11, loni 56.
USA s iráckou vládou vyjednávají bezpečnostní dohodu o podmínkách dalšího působení amerických sil v Iráku. Jejich mandát končí 31. prosince. Irácká strana do dohody prosazuje harmonogram stažení cizích vojsk, čemuž se Američané brání. Premiér Núrí Málikí dnes řekl, že návrh dohody by měl být do deseti dnů předán parlamentu ke schválení.
Foto: Reuters, AP, archiv
