Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) odebrala barmské vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí. Su Ťij podle AI porušila lidská práva, když se nepostavila proti násilí vůči muslimské menšině Rohingů.
Su Ťij bývala svého času oceňována jako bojovnice za demokracii. Poté, co v srpnu 2017 propukl masivní exodus Rohingů z Barmy, byla ovšem Su Ťij zbavena řady mezinárodních poct.
Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o přistěhovalcích z Bangladéše, kteří se do země dostali nelegálně. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, barmská armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700 tisíc Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.
OSN označuje postup Barmy vůči menšinovým Rohingům za genocidu. Vyšetřovatelé pověření OSN uvedli, že barmská armáda se proti Rohingům dopustila "vraždění, mučení, žhářství či sexuálního násilí". Vláda Su ťij ale tato obvinění odmítá jako jednostranná s tím, že zákrok armády si vynutily útoky Rohingů na policejní stanice.
Ocenění Velvyslankyně svědomí Amnesty International udělila Su Ťij v roce 2009, kdy byla barmská politička stále v domácím vězení coby vůdkyně opozice proti barmské vojenské vládě. Během osmi let od svého propuštění Su Ťij dovedla svou stranu v roce 2015 k vítězství ve volbách a v následujícím roce sestavila vládu. O moc v zemi se ale musí dělit s generály a nemá dohled nad bezpečnostními silami.
Podle AI Su Ťij selhala, když se nezastala Rohingů a "bránila bezpečnostní síly před pohnáním k zodpovědnosti" za násilí proti této menšině. "Jde o ostudnou zradu hodnot, které Su Ťij kdysi hájila," uvedla AI.
