Turecko vydalo zatykače na 1112 osob, které podezírá z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jež podle turecké vlády stálo za pokusem části armády o puč v létě 2016. Informovala o tom televize CNN Türk. Těžiště operace leží v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Dosud bylo zadrženo 729 podezřelých, uvedla agentura AFP s odvoláním na informace prokuratury.
Agentura Anadolu uvedla, že zatýkání souvisí s podváděním při zkouškách do policejního sboru v roce 2010. Od léta 2016 se jedná se o jednu z nejrozsáhlejších operací proti údajným sympatizantům Gülena, jenž byl dříve považován za druhého nejmocnějšího muže Turecka. V roce 2000 se uchýlil do exilu v USA. Ankara od Washingtonu zatím neúspěšně žádá jeho vydání. Gülen zapojení do puče odmítá.
Turecká vláda tvrdí, že jeho příznivci se infiltrovali, často podvodně, do státních struktur - do bezpečnostních složek, soudnictví a na ministerstva - a že Gülenově organizaci Hizmet (Služba) se podařilo vytvořit stát ve státě.
Po nezdařeném převratu Ankara pronásledování Gülenových příznivců zintenzivnila. Na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů kvůli podezření z napojení na toto hnutí přišlo o práci a zhruba 77 tisíc lidí skončilo za mřížemi.
Turecký ministr Hulusi Akar uvedl, že od neúspěšného puče bylo propuštěno 15 tisíc vojáků, včetně 150 generálů a admirálů. Úřady též převzaly kontrolu nad stovkami soukromých firem, které byly obviněny z vazeb na Gülena a jeho příznivce. V Turecku bylo od roku 2016 zakázáno na 130 médií.
Opozice a organizace bojující za lidská práva viní režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že pokusu o puč zneužívá k pronásledování svých odpůrců. Vláda se hájí tím, že jde o nezbytná bezpečnostní opatření.
Hnutí Hizmet prosazuje úctu k vědě, mezináboženský dialog a demokracii. V Turecku mělo hnutí, činné i v řadě dalších států, velký vliv: působilo zejména ve školství a také ve zdravotnictví, ve finanční sféře i v médiích. Počet tureckých členů hnutí vyčíslila BBC v polovině roku 2016 na miliony a napsala o nich tehdy, že zastávají důležitá místa ve státních institucích i v Erdoganově Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Gülen, jenž klade důraz na morálku a kulturní aspekt islámu, a současný turecký prezident Erdogan označovaný za představitele islámu politického byli v minulosti spojenci. Erdogan se od Gülenových byrokratů naučil vládnout a díky jejich konexím se mu podařilo vyšachovat armádu z politiky, napsala BBC.
Jakmile byli ze hry vojáci, Erdogan a jeho AKP se otočili proti hnutí Hizmet. "Vítěz války dvou frakcí, z nichž jedna je u moci a druhá jen infiltrovala civilní a vojenskou byrokracii, je od počátku jasný," řekl BBC novinář a komentátor Fehmi Koru.
V roce 2013 zahájil Erdogan tažení proti soukromým školám, z nichž čtvrtina patří hnutí Hizmet, a později začal lidi obviněné z napojení na Gülena likvidovat ve státním sektoru. V květnu 2016 Ankara hnutí Hizmet oficiálně označila za teroristickou organizaci.
