Libanon je pro menšinové komunity Arabů nejpřívětivější země. To se týká i těch lidí, kteří se nedokážou smířit s pohlavím, jaké jim nadělila příroda, transsexuálů. Tvrdí to libanonský psycholog Noel Nachúl.
"Ze sociálního pohledu je pro ně Libanon demokratickou zemí," řekl agentuře AFP.
Chirurg Antoine Íd odhaduje, že s identifikací se svým biologickým pohlavím má v Libanonu problém jedna z padesáti tisíc osob. Práva homosexuálů, leseb, bisexuálů a transsexuálů chrání v Libanonu společnost Halim. V Bejrútu se daří barům otevřeným pro homosexuály.
Ve spolku Halim se angažuje také transsexuálka z Alžírska Randa. Narodila se jako chlapec, teď žije v Libanonu a hodlá podstoupit operaci pohlaví a stát se fyzicky ženou, jíž se dlouho cítí být. S pomocí jednoho libanonského novináře letos vydala knihu Paměti transsexuálky Randy. Popisuje v ní otevřeně a často šokujícím způsobem svůj boj proti kmenové a nábožensky konzervativní společnosti v Alžírsku.
ČTĚTE TAKÉ: Starostka Houstonu chválí Šanghaj, že je otevřená gayům
Televize nasadí do seriálů homosexuály. Aby splnila kvóty
"Měla jsem na vybranou. Mohla jsem se zabít, podstoupit hormonální léčbu a žít jako žena, nebo riskovat, že mne zabije někdo jiný." Loni jí radikálové v Alžírsku hrozili smrtí a jejím případem se začala zabývat policie, proto se odstěhovala do Libanonu.
"Často se mne lidi ptají, proč se chci vzdát výsady života muže a stát se někým ještě horším, než jsou ženy, jelikož ty se tak narodily. Musíme docílit toho, aby lidi pochopili, že slovo transsexuální nemá s pohlavím nebo libidem nic společného, ale že jde o ztotožnění," tvrdí Randa.
Chirurg Íd, k němuž teď tato třicátnice chodí, si své pacienty velmi přísně vybírá. Před operací vždy vyžaduje, aby za sebou měli nejméně roční konzultace s psychologem a aby si před zákrokem zajistili podporu rodiny. A tu Randa rozhodně nemá. "Nedokážu říci, kolikrát jsem telefonovala sestrám, ale ještě než u nich telefon zazvoní, vždycky zavěsím. Zničila bych jim život," tvrdí Alžířanka.