Dvacetiletý spor
Arménie pohrozila Ázerbájdžánu vojenskou odvetou

Arménie pohrozila Ázerbájdžánu vojenskou odvetou po přestřelkách s oběťmi na životech u Náhorního Karabachu. Spor o tuto oblast mezi oběma postsovětskými zakavkazskými republikami budí v poslední době obavy z bezprecedentní eskalace, po dvou desetiletích křehkého příměří.

Arménský prezident Serž Sargsjan v sobotu večer v televizi obvinil Ázerbájdžán z "hrubého porušování příměří" a prohlásil, že jeho vlast se "obává války, ale nebojí se bojovat". Zdůraznil rovněž, že Náhorní Karabach je nedílnou součástí Arménie.

Arménské ministerstvo obrany varovalo, že "arménské síly budou na nepřátelské akce přiměřeně odpovídat dělostřeleckými a raketovými údery na pozice ázerbájdžánských sil".

Přestřelek v posledních dnech přibývá a zapojují se do nich čím dál těžší zbraně. V pátek Jerevan oznámil, že dělostřelecká palba vedená z ázerbájdžánského území zabila tři civilisty a několik dalších zranila v pohraničních vesnicích. Podle Baku byli ázerbájdžánští vojáci napadeni palbou z minometů a útok opětovali. Zabit byl jeden ázerbájdžánský voják, další tři byli zraněni.

Arménii a Ázerbájdžán rozděluje už víc než dvě desetiletí spor o Náhorní Karabach, ázerbájdžánskou enklávu osídlenou Armény, kterou Jerevan vojensky obsadil. Přestřelky na hranicích jsou časté, oběťmi jsou ale většinou vojáci. Snaha USA, Ruska a Francie vyřešit pokojnou cestou karabašský spor zatím výsledky nepřinesla.