Syrský prezident Bašár Asad složil slavnostní přísahu a stal se na dalších sedm let hlavou státu. Ve své inaugurační řeči kritizoval stoupence syrské opozice a prohlásil, že Západ a arabské země za podporu terorismu zaplatí. Za teroristy označuje režim všechny povstalce, kteří proti němu bojují. Syrská opozice a její spojenci červnové volby označili za frašku, protože Damašek je uspořádal bez ohledu na odhadovaných 170 tisíc obětí tříleté občanské války.
Slavnostní ceremonie se konala v prezidentském paláci v Damašku. Na záběrech syrské státní televize bylo vidět, jak Bašár Asad pokládá ruku na islámskou svatou knihu Korán a slibuje, že bude ctít ústavu své země. Ceremoniálu přihlíželo množství hostů z řad členů syrského parlamentu i muslimských a křesťanských duchovních.
"Brzy uvidíme, jak arabské, regionální a západní země, které podporovaly terorismus, zaplatí vysokou cenu," prohlásil ve svém projevu Asad. "Budeme bojovat s terorismem, dokud neobnovíme bezpečnost po celé Sýrii," dodal. Zároveň zopakoval, že nabízí "národní usmíření" pro ty, kdo dobrovolně složí zbraně.
Prezidentské volby se uskutečnily 3. června a Asad v nich získal údajně 88,7 procenta hlasů. Hlasování se konalo jen na některých místech, neuskutečnilo se v oblastech, kde se bojuje. Volby označila za nelegální i Evropská unie, Asadovi spojenci v čele s Ruskem a Íránem je považují za svobodné a spravedlivé.
Syrská krize začala v březnu 2011 občanskými protesty. Násilné potlačení demonstrací pak vedlo k povstání, které přerostlo v občanskou válku. Krveprolití vyhnalo z domovů více než tři miliony lidí. Většina z nich žije v uprchlických táborech v sousedních zemích, tedy v Libanonu, Jordánsku, Iráku a Turecku.
Boje mezi povstalci a vládními jednotkami v poslední době poněkud ustoupily do pozadí a na intenzitě nabývají zejména střety mezi jednotlivými frakcemi rebelů. V nich jsou úspěšní zejména radikálové z Islámského státu, kteří obsadili mnohá města i ropná pole na severozápadě Iráku a rovněž v Sýrii.
